Unikátní stavbu v ulici Novosady už má ve svém majetku město, jež po desítkách let jednání využilo dlouhodobou nabídku Židovské obce Brno (ŽOB). Synagogu i s přilehlým pozemkem od ní Velkomeziříčští převzali zdarma, na základě darovací smlouvy.
„Dohodli jsme se na bezplatném převodu synagogy i na jejím budoucím využití pro kulturní účely, a to v duchu židovských tradic a podle zásad neodporujících judaismu a původnímu účelu stavby,“ uvedl předseda ŽOB Jáchym Kanarek.
„Završujeme tak mnohaleté úsilí o vhodné a smysluplné naplnění budovy, které bude odpovídat nejen významu této kulturní památky, ale i potřebám a zájmům města a jeho obyvatel,“ dodal.
Podle něj se ŽOB snažila desítky let najít pro památku důstojnější využití, než má nyní, ovšem bez úspěchu. Synagoga tak fungovala po válce hlavně jako sklad, poslední roky ji obsadila právě asijská tržnice s levným zbožím. Díky tomu ale byla podle slov Kanarka budova alespoň temperovaná a dále nechátrala. Neúspěšné byly rovněž pokusy ŽOB o získání financí na obnovu.
Nejprve památku oživit, až pak rekonstrukci
Ale ani město se nechce hned vrhat do velkých oprav a investic, na něž teď ostatně nemá ani dost financí vzhledem k řadě rozpracovaných či rozjednaných projektů.
Historie stavbyNovogotická synagoga z roku 1868 plnila svůj účel do roku 1940. Tehdy ji poškodili nacističtí vandalové a od roku 1943 ji využívala jako týlové skladiště německá armáda. Po válce sloužila jako sklad, a to až do roku 1991. Dnes je v ní tržnice s levným asijským zbožím, jež brzy ukončí provoz. Uvnitř památky zaujmou dřevěné stropy, venkovní průčelí charakterizuje ztvárnění režného cihelného zdiva. |
„Bylo by to nyní z pohledu veřejnosti neobhajitelné. Stavba je celá desetiletí téměř nevyužívaná, drtivá většina obyvatel ji zná jen jako centrum levného nákupu. Nejdříve tedy musíme dovnitř dostat život,“ vysvětlil starosta Alexandros Kaminaras.
Obyvatelé se s památkou budou sbližovat prostřednictvím přednášek, koncertů, výstav, promítání filmů, workshopů či charitativních akcí. Bude-li objekt veřejnost využívat, je podle vedení města do budoucna obhajitelná i nemalá investice, již Nová synagoga potřebuje.
Konání občasných akcí naštěstí stav památky po základních provozních úpravách a úklidu umožňuje. Z hlediska stavebně-technického je objekt stabilizovaný, což potvrdil odborný průzkum, který si radnice nechala před zhruba dvěma lety vypracovat.
Obnova za desítky milionů jako volební téma
Objekt má novou střechu s životností ještě čtvrt století, trhliny v obvodovém zdivu jsou staticky neaktivní. Vznikly, když byl do synagogy po roce 1948 dostavěn strop, čímž přibylo další podlaží. Ve stropě se stále skrývá ženská galerie podpíraná litinovými sloupy.
„Kdybychom chtěli dospět k obnově původního stavu, a tímto směrem určitě v budoucnu jít chceme, budeme muset toho hodně odstraňovat a napravovat. To se pojí i s požadavky na výrobu celé řady atypických prvků, například litinových sloupů či charakteristického cihelného zdiva, z nějž má synagoga obvodový plášť,“ přiblížil starosta.
K rekonstrukci ale určitě nedojde v tomto volebním období, tedy v nadcházejících třech letech. Podle zmíněného průzkumu by totiž samotná obnova stála kolem 30 milionů korun.
„Pokud bychom chtěli udělat úpravy, které poskytnou komfort občanské stavby dnešních standardů, pohybovala by se investice až kolem 50 milionů,“ konstatoval Kaminaras s tím, že průzkum je starý přes dva roky, takže si je třeba k částce připočíst ještě zhruba 10 až 20 procent. Po oživení památky se ale její obnova stane podle slov starosty ústředním tématem příštího volebního období.
Výpovědní lhůta je pouhý jeden měsíc
Podpisem darovací smlouvy ale nekončí ani spolupráce města a ŽOB, která ve městě spravuje ještě Starou synagogu - ta nyní prochází rekonstrukcí interiéru - a židovský hřbitov.
„Chtěli bychom propojit Starou i Novou synagogu a pozemky mezi nimi v jeden živý celek,“ nastínil Kaminaras. V klidné lokalitě u řeky Oslavy, odstíněné od rušné silnice II/602, se podle něj nabízí konání různých akcí nebo třeba zřízení kavárny.
Současnému vietnamskému nájemci již dala ŽOB Brno ze synagogy výpověď. „Záleží, kdy ji převezme, ale výpovědní lhůta je jeden měsíc,“ sdělil Kanarek. Město pak čekají základní opravy, úklid a úpravy nutné k tomu, aby uvnitř bylo možné, alespoň ve skromnější podobě, pořádat akce. Zajištěna musí být i správa objektu, například ze strany městského muzea.
