Listnaté stromy v Jihlavě jsou na řadě míst povadlé, listí mají prořídlé. „Sice vypadají, že jsou unavenější, a shazují listí dřív, ale jedna taková sezona by jim nemusela výrazně ublížit,“ domnívá se Katarína Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu.
Podle ní se následky letošního extrémního sucha projeví u vzrostlých stromů až za rok či dva, a to i v závislosti na tom, zda bude sucho pokračovat i v dalších letech. „Pokud to bude krátkodobě, třeba jeden rok, tak to stromy zvládnou,“ dodává.
Přesto se městská zeleň bez pravidelné zálivky v posledních letech už neobejde. Nejhůř snášejí teplotní extrémy mladé a čerstvě vysazené stromky.
„Před lety jsme zalévali jenom podzimní výsadby předchozího roku a aktuální jarní výsadbu. Dnes musíme zalévat i tříleté stromy, protože jinak je nejsme schopní při současných klimatických podmínkách dopěstovat,“ vysvětluje s tím, že největší zátěž nese zeleň v městské zástavbě, například na náměstí.
Spojené vaky dodají až 120 litrů vody. Dávají stromu malé dávky
Proto vedení jihlavské radnice letos nechalo zakoupit první třicítku speciálních zavlažovacích vaků s tím, že vyzkouší jejich efektivitu.
„Jeden vak pojme 60 litrů vody, pokud se dva vaky spojí, můžeme vzrostlému stromu dodat až 120 litrů,“ připomenul Arnošt Hejda z jihlavské správy městských lesů s tím, že vodu do zásobních vaků doplňují každý den, s výjimkou těch dnů, kdy prší. A takových bylo letos jen minimum.
Na první pohled vypadá takovýto zásobní pytel na vodu na stromě jako jakýsi „oděv“. Zelený vak má důmyslný systém zapínání. Okolo paty kmene stromu jej spojí zip. Do zásobního prostoru se pak nalije voda. Uvnitř je speciální fólie, která zabraňuje tvorbě řas. Na dně jsou otvory, jimiž voda postupně v malých dávkách odtéká do půdy.
Největší výhoda je podle odborníků v tom, že vláha se uvolňuje postupně a voda se tak dostává hluboko pod povrch půdy okolo stromu nebo keře.
Technologie vznikla v USA, běžně se využívá třeba ve Stockholmu
Efekt je podle Ruschkové dvojí. „Když voda odchází postupně, strom ji dokáže lépe využít a voda se navíc neodpařuje. Druhá výhoda je také v tom, že vak strom přistíní,“ vysvětluje s tím, že vaky se v letošní sezoně osvědčily a odbor životního prostředí by proto chtěl na příští rok nakoupit další.
„Máme je například na náměstí, ale dáváme je i novým výsadbám do vzdálenějších lokalit, například v Kosovské ulici, a do míst, kam máme problém se zavlažovací multikárou dojet,“ poznamenala.
Zelené pytle na vodu mohou lidé vidět například i na Masarykově náměstí u dvou mladých lip nebo v Hamerníkově ulici v aleji mladých hlohů.
Technologie vznikla v USA před třiceti lety, ale v Česku není příliš rozšířená. Běžně ji využívají například ve švédském Stockholmu.
Zavlažováním speciálními vaky se snaží odborníci například zachránit i stoletou lípu v Medlešicích u Chrudimi. Vaky využívají například i v botanické zahradě v Praze. Jihlava je první město na Vysočině, které tuto metodu zavlažování zavedlo.
