„Tato technologie využívá stlačeného vzduchu, urychleného přes speciální trysku. Právě jím se narušuje zemina mezi kořeny stromu – volně odletuje a lze ji snadno vybírat,“ přiblížil metodu Tomáš Kadlec z firmy Chameleos, která zakázku pro město dělá. Stlačený vzduch nejenže nijak nepoškozuje kořeny stromů, ale není ani rizikem pro inženýrské sítě vedené pod zemí, mnohdy právě v dosahu dřevin.
Foukáním se objem hlíny v kořenovém balu rostliny sníží až zhruba na čtvrtinu jejího původního objemu. To usnadní, nebo spíše vůbec umožní manipulaci se stromem, který se musí opatrně vyjmout ze země a poté přepravit na nové stanoviště. Ostatně i s tímto minimem „své zeminy“ váží celý exemplář obvykle několik tun.
O půdu však pracovníci firmy připraví dřevinu pouze dočasně. „Na místě, kde je pak strom nově vysazen, se zemina pocházející z jeho původního působiště doplní zase zpátky. Zafoukáváme ji stlačeným vzduchem mezi kořeny, aby byl celý bal, včetně všech vzduchových kapes, postupně zcela vyplněn,“ popsal proceduru Kadlec s tím, že celý proces přesazení zabere skupině pracovníků řadu hodin.
Ve Žďáře byly tři kusy jírovce maďalu ze Štursovy ulice přesunuty do jiné, vhodnější lokality v témže sídlišti Pod Vodojemem. Lípa malolistá z Klafaru a jírovec pleťový od polikliniky pak putovaly do parku u řeky Sázavy na okraji sídliště Libušín.
K přesazení jsou vhodné jen vitální stromy
Nová stanoviště pro výsadbu se však nijak speciálně vylepšovat nemusejí. Spíš naopak. „Pokud bychom totiž stromu vytvořili ve výsadbové míse dokonalé podmínky, neměl by potom důvod se rozrůstat a kořenit z ní dál,“ objasnil Kadlec.
Dřevině tak stačí hlavně základní bal, s nímž dorazí z předešlého domova, a zbytek původní zeminy. Jen jako drobné přilepšení do začátku dodá firma k rostlině malé množství půdního kondicionéru a hnojiva. Naproti tomu velmi důležitá je pak následná péče, která by si měla poradit i s takzvaným přesadbovým stresem, jenž dřevina přesunem běžně utrpí.
Volba přesazení však není automatická u každého stromu, který musí být z nějakého důvodu z dané oblasti odstraněn. „Přesazujeme pouze perspektivní dřeviny,“ upřesnil Jiří Hemza, správce žďárské městské zeleně. Třeba v případě jírovce mezi poliklinikou a marketem Lidl splnil toto kritérium jen jeden jedinec ze tří, zbylé dva kusy byly pokáceny.
„Nemá-li ale strom žádné vady a nedostatky ve zdravotním stavu a vitalitě, je velmi pravděpodobné, že se na novém stanovišti ujme a bude tam dobře prosperovat,“ podotkl Kadlec s tím, že v případě přesunu zmiňovaného jírovce do parku, kde nebude ovlivňován vedením sítí, tam může tento přibližně patnáctiletý exemplář dál kořenit a dožít se klidně i sta let.
Vzdušný rýč je levnější než kácení a výsadba
Použití pneumatického rýče vyjde přitom dle Kadlece finančně minimálně stejně, nebo spíš výhodněji, než kdyby investor zaplatil za pokácení překážejícího stromu, koupil a nechal vysadit novou dřevinu o stejné velikosti, a o tu by se ještě musel starat. Ceny takto vzrostlé sazenice se totiž pohybují v řádech desítek tisíc korun.
„Pokud město strom pokácí, připraví se vlastně o svůj majetek, a následně ještě musí znovu investovat do nového,“ podotkl Kadlec s tím, že ani „školková“ sazenice se navíc nemusí ujmout.
Technologie AirSpade je poměrně nová, ve větší míře se v tuzemsku využívá maximálně posledních pět let. Podle zkušeností firmy Chameleos, jež působí hlavně na Pardubicku, patří Žďár zhruba k první pětici měst, která se do ní pouštějí.
„Cena za kompletní dodávku služeb činí 55 tisíc korun bez DPH,“ upřesnila náklady na přesazení všech uvedených dřevin Blanka Sobolová, mluvčí žďárské radnice.
