Dominanta žďárského náměstí změní podobu, město opraví Starou radnici

Jedna z dominant žďárského náměstí Republiky, pozdně renesanční budova Staré radnice, změní brzy tvář. Městu se povedlo získat dotaci na její rekonstrukci, o které vedení Žďáru hovoří již několik let. Památka, jejíž vznik se datuje do šestnáctého století, dozná největších úprav v interiéru.

„Interiér Staré radnice je poplatný své době, nyní se z ní ale stane skutečně moderní centrum a těžiště náměstí, těžiště města,“ nastínil starosta Martin Mrkos. Ačkoliv bude vnitřek budovy soudobý, má být podle starosty renovace provedena tak, aby si části, které jsou dnes stále ještě historicky ceněné, ducha své doby zachovaly.

Objekt, kde se konají mimo jiné výstavy, obřady a kulturní akce, bude například konečně bezbariérově přístupný. Přibude rovněž expozice takzvané Kosinkovy sbírky nebo návštěvnické centrum představující cisterciáckou krajinu.

Asi nejvýraznější změna nastane v přístupnosti radnice. Ta byla doteď poměrně problematická zvláště pro handicapované a hůře pohyblivé osoby či příchozí s kočárky. Právě tito návštěvníci tam ale často míří za kulturou, na svatební obřady či na takzvaná vítání občánků.

„Při vítání občánků, které se odehrává nahoře v patře, kam se dostanete jen přes několikery schody, jsme museli kočárky nechávat v přízemí, a věci pro děti si tak brát v rukou s sebou. Ne že by to bylo extra problematické, ale rozhodně ne pohodlné,“ vzpomíná na průběh obřadu dvojnásobná maminka dvou dětí ze Žďáru.

Tento problém má vyřešit vstupní rampa před hlavním vchodem do radnice, a uvnitř objektu potom zcela nový výtah. „V přízemí jsou teď také různé úrovně podlah, takže dojde k jejich sjednocení, aby tyto bariéry zmizely,“ dodal Mrkos.

Návštěvnické centrum i Kosinkova sbírka

Právě přízemí památky nabídne příchozím kromě stávajících prostor i dvě novinky. Vybudováno tam bude návštěvnické centrum, mající za cíl představit zájemcům téma kulturní krajiny cisterciáků a ideálně je i navést k jejímu poznávání. Právě díky projektu s tímto zaměřením, do nějž je Žďár společně s dalšími partnery z Česka i zahraničí zapojen, se městu povedlo získat na modernizaci radnice dotaci.

Druhou novinkou je expozice Kosinkovy sbírky. Jedná se o necelé dvě stovky obrazů, jež městu před dvanácti lety odkázali žďárská rodačka Jitka Bödefeldová, dcera malíře Josefa Kosinky, a její německý manžel. Součástí odkazu rodiny Bödefeldových byla i šestimilionová suma. Na tu má však město nárok jen tehdy, když dědictví vystaví. Po letech uskladnění děl v depozitáři to ale nyní konečně vypadá, že umění spatří světlo světa a bude se jím moci potěšit i veřejnost.

Dědictví tvoří hlavně Kosinkova díla, ale také dvě Ladovy kresby, obrazy od Kavána, Bubeníčka, Emlera, Lukáška či Zezuly. „Sbírka má cenu hlavně historicko-dokumentační,“ řekla v minulosti při jejím posuzování galeristka Hana Nováková. Vzhledem k množství zděděných děl nebudou vystavena všechna naráz, expozice bude po určité době obměňována.

Obřadní síň v patře zásadně změní podobu

V přízemí zůstanou zachovány, byť v modernějším provedení, i prostory stávající galerie, kde se konají krátkodobé výstavy. Blíže ke hlavnímu vstupu – do prostor takzvaného mázhausu s klenutými stropy – se pak posune turistické informační centrum.

A o patro výš? Velkou část druhého podlaží, kam se návštěvníci dostanou jak po schodišti, tak nově i výtahem, bude zaujímat stejně jako nyní obřadní síň, která poměrně zásadně změní podobu. Oproti stávajícímu stavu bude vyvedena ve světlých tónech, obměna čeká i dekorace a nábytek. Kde se budou po dobu renovace budovy svatby a další ceremonie odehrávat, vedení města zatím ještě řeší.

Podle starosty Mrkose bude do konce třetího čtvrtletí tohoto roku vybrán zhotovitel stavby, přičemž vlastní práce by tak mohly začít už v lednu 2025. „Předpokládaná hodnota rekonstrukce radnice činí 33 milionů korun,“ upřesnila mluvčí města Blanka Sobolová.

Jaká bude výše dotace, již se Žďáru povedlo získat, ještě není jasné. „V současné chvíli čekáme na návrh smlouvy a konkrétní částku, kterou z dotace obdržíme,“ dodal Mrkos.

Město obdrželo známku Evropského dědictví

Cenným titulem se pyšní Žďár nad Sázavou – stal se držitelem známky European Heritage Label (EHL), tedy Evropské dědictví. „Je to značka, již uděluje Evropská komise, a já bych se nebál ji nazvat jako druhé UNESCO,“ uvedl starosta Martin Mrkos s tím, že jde o historickou událost, a to zrovna 30 let po zařazení kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře na seznam UNESCO.

Titul získalo město díky svému pětiletému aktivnímu zapojení do projektu s názvem Cisterciácké krajiny spojující Evropu. Na něm se podílí společně s šestnácti partnery z tuzemska i ciziny. V Česku teď se Žďárem získala značku ještě tři města – Vyšší Brod, Plasy a Velehrad. „Na Vysočině skončil titul EHL vůbec poprvé,“ zdůraznil Mrkos.

Díky ocenění dostane Žďár dotaci na renovaci Staré radnice, kde vznikne moderní návštěvnické centrum věnující se právě cisterciácké krajině. Vybudovány budou i cisterciácké stezky, jež spojí město, klášter a okolí. „Chceme ukázat krajinotvorné prvky, které jsou s cisterciáky spojeny, ať už jde o rybníky, hamry, dvory, pole, lesy i celkový ráz krajiny,“ objasnil Mrkos.

Jedna stezka má mít asi dva kilometry, druhá patnáct. „Trasy budou vyznačeny a opatřeny informačními tabulemi, bude tam i navigační systém v češtině, angličtině a němčině,“ dodala mluvčí města Blanka Sobolová. Na vznik stezek obdrží Žďár dotaci půl milionu korun. Jejich slavnostní symbolické otevření se koná v sobotu 27. dubna od půl desáté ráno.