„V našich lesích se to rozhodně zlepšilo, objem napadeného dříví je nižší než v předchozích letech. Máme po prvním rojení kůrovce a nyní intenzivně probíhá druhé. Je před námi ale ještě srpen a babí léto, takže riziko tu stále zůstává,“ upozornil Jan Sovák, lesní rada společnosti Kinský Žďár, která obhospodařuje přes 5 700 hektarů lesů na Žďársku a Havlíčkobrodsku.
Dle údajů za první pololetí letošního roku, jež má Jan Sovák zatím k dispozici, bylo za tuto dobu vytěženo do tří tisíc kubíků kůrovcového dříví, což je oproti loňsku číslo zhruba poloviční.
Kůrovec mizí z jihočeských lesů, šíření mu komplikuje i deštivé počasí |
V podstatě konec kalamity už hlásí státní podnik Lesy České republiky (LČR). „Aktuálně není žádná oblast na Vysočině postižená více než jiné. V lesích, které spravujeme, už nejde o kalamitu. Nejvíce kůrovce je v lokalitách s rozdrobenou vlastnickou strukturou, data z ostatních majetků ale nemáme k dispozici,“ informovala Eva Jouklová, mluvčí LČR.
Kůrovcová kalamita spěje k závěru i podle Václava Kodeta, jednatele Správy městských lesů Jihlava. „Alespoň tedy v našich lesích. Většina napadeného dřeva tam totiž byla už postupně vytěžena v minulých letech,“ popsal Kodet.
Dřevokazný brouk už tak víceméně nemá kam zamířit. „Velmi podstatně jsme mu snížili potravinovou základnu,“ podotkl Kodet.
Třebíčsko je bez smrkových lesů
Na Vysočině je na tom momentálně nejhůře Havlíčkobrodsko, kde oproti minulému roku kůrovcové těžby o něco přibylo. „Kalamitní plochy jsou v tomto regionu skutečně velké. V červnu tam byly tisíce a tisíce kubíků napadeného dříví ke zpracování,“ nastínil situaci Pavel Hájek, krajský radní.
Řádění kůrovce na VysočiněVysočina byla řáděním dřevokazného brouka zasažena z celé republiky nejvíce. Těžba se tam zvyšovala od roku 2017, na nejvyšší hodnoty se pak vyšplhala v roce 2020. Od té doby klesá. I přesto tam ale loni intenzita kácení dosáhla dle údajů Českého statistického úřadu nejvyšších čísel mezi kraji v Česku. Celkem bylo minulý rok na Vysočině vytěženo 5,3 milionu kubíků dřeva; stromy poškozené hmyzem z toho tvořily 3,8 milionu kubíků. Meziroční pokles činí 28 procent. |
V některých regionech již žádné dospělé smrkové porosty téměř nezůstaly. „Typickým příkladem je Třebíčsko a částečně i Jihlavsko,“ podotkl Hájek.
Na Pelhřimovsku dle jeho slov stíhají lesníci s kalamitou bojovat, objem kůrovcového dříví se tam oproti loňsku významně snížil. „Nejlépe se z Vysočiny zatím drží Žďársko, tam jsou potíže jenom v jednotlivých lokalitách,“ dodal radní s tím, že věří v ústup kalamity. Podmínkou je ale hlavně příznivé počasí - tedy chladná jara, kdy vysoké teploty přijdou co nejpozději, a dostatek srážek.
„Je samozřejmě rozdíl, zda začne být teplo už v březnu, nebo až v květnu. Za teplého počasí zvládne kůrovec klidně pět rojení za rok,“ řekl Hájek. Letos to zatím vypadá na rojení dvě.
A právě klimatické podmínky nahrávají letošnímu pozitivnímu vývoji kalamity. „Chladno bylo v podstatě až do června, což je počasí, které broukovi nepřeje. Bylo také více vláhy, díky čemuž se dostaly stromy do lepší kondice a mohly se pak lépe bránit kůrovci,“ vysvětlil Petr Hromádko, lesní hospodář lesů, jež jsou v majetku Žďáru nad Sázavou. I v těchto městských porostech, jež zaujímají plochu kolem 300 hektarů, je letos kůrovcová těžba oproti loňsku na polovičních číslech.
Lesníky už více zajímají dotace na zalesnění
Nyní lesníky a majitele lesů na Vysočině čeká především práce na obnově porostů, která už ostatně několik let probíhá. „Je třeba neustávat a nadále se věnovat nejen zalesňování, ale i následné péči o nově založené kultury,“ zdůraznil radní Hájek.
Ten také doufá, že se dotací od ministerstva zemědělství, určených právě na tyto účely, výrazněji nedotkne konsolidační balíček. „Sice tu tendence šetření tímto směrem jsou, ale podle mě těch několik miliard, které na obnovu lesů stát dává, má velký smysl. Bez dotací by řada vlastníků neměla šanci své porosty obnovit a následně je udržovat,“ zdůraznil Hájek s tím, že i po úspěšné výsadbě jsou stromy ohrožované například zarůstáním buření či okusem od zvěře.
Při vysazování nových stromů je nyní více než dříve kladen důraz na druhovou pestrost. Často funguje i přirozená obnova, kdy šíření semen obstará sama příroda.
„Smrk se nám zmlazuje sám, sázíme tedy například jedle, duby, lípy, javor klen, v plánu je pokračovat i s výsadbou třešní, hrušní, jilmů, modřínů či douglasek. Odhaduji, že bychom v našich lesích mohli mít kolem patnácti druhů dřevin,“ vyjmenoval Petr Hromádko.
Obnovování porostů se daří i v lesích města Jihlavy. „Dosud jsme vždy dokázali sehnat potřebný počet sazenic, i co se týká různých druhů. V podstatě to, co se jeden rok vykácí, se druhý rok i zalesní,“ uvedl Václav Kodet s tím, že dříve se třeba nevysazovalo tolik javorů a dubů jako nyní.
