Změnit by to nemělo ani suché a teplé období, které v kraji panovalo od června takřka do konce července. „Kůrovec sice opět vyletěl, nicméně má pořád přibližně měsíc zpoždění kvůli chladnějšímu jaru. Letošní rojení tedy začalo až v polovině července, což je výrazně později než v normálních letech,“ vysvětluje entomolog Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd ČR.
Letošní vývoj počasí tedy naznačuje, že by měly vylétnout maximálně dvě generace lýkožrouta v nižších polohách a jedna ve vyšších nadmořských výškách. Dá se proto očekávat, že situace bude podobná jako loni.
Testují drony, aby mohly pomáhat hledat kůrovcem napadené stromy v lese |
„Možná dokonce lepší. Momentálně dohání skluz z jara, kdy se nemohl rojit. Vzhledem k současnému chladnějšímu a deštivému počasí už to zřejmě nemá ani šanci stihnout. Že by se měla objevit dokonce třetí generace, to vůbec nehrozí,“ dodává Doležal.
Lýkožrout nemá kde řádit
Daleko lepší situaci potvrzují sami lesníci, kteří kůrovcové dřevo už prakticky vůbec nemusejí těžit. „Lesy se od smrků slušně vyčistily, takže kůrovec nemá kde řádit. Od jara jsme s ním neměli vůbec žádný problém, jen několik málo napadených stromů se objevilo teď v červenci. Ty jsme ale okamžitě zlikvidovali,“ potvrzuje jednatel Lesů města Písek Václav Zámečník.
Velmi podobně to vypadá rovněž okolo Tábora, kde letos likvidovali pouze velmi malá ohniska. Podle jednatele Lesů města Tábor Pavla Novotného jsou lesníci nyní schopní podchytit šíření brouka v samém zárodku.
„Pomohlo nám hodně jarní počasí, a pokud měl kůrovec poslední týdny ideální podmínky pro množení, projeví se to až na konci prázdnin. Ale jestliže první rojení nebylo silné, tak se nemá z čeho dál množit,“ zůstává Novotný v klidu.
Největší práci tak na Táborsku měli se zalesňováním holin po těžbě. Podle Novotného neměli lesníci problém se sháněním sazenic, materiálu ani lidí. „Podařilo se nám letos zalesnit prakticky všechny kůrovcové holiny, ale tím pádem nám narostla v lesích pěstební činnost, což stojí spoustu peněz. Mladé stromky se musejí neustále ožínat, ošetřovat a hodně zaplatíme i za budování oplocenek nebo aplikace ochrany proti škůdcům,“ jmenuje Novotný.
Výsadba nových stromků je v plném proudu také v lesích poblíž Českých Budějovic. I tam evidují pouze jednotky napadených stromů. „Momentálně se kvůli kůrovci nemusíme mít nijak na pozoru. Letos se nám podařilo zalesnit přibližně 17 hektarů plochy. Bohužel kvůli suchu a velkému vedru začaly stromky usychat. Zatím se zdá, že ztráty nebudou až tak velké, ale je to samozřejmě komplikace,“ přiznává vedoucí lesní výroby Lesů a rybníků města Českých Budějovic Ladislav Laluch.
Smíšené lesy jsou odolnější
O část mladých porostů přijdou zřejmě i na Písecku, nicméně podle Zámečníka mohou některé zdánlivě suché stromky v budoucnu ještě obrazit listím.
„U nás to nebylo ani tak o tom, že by uschly, ale spíše se vlivem slunečního žáru spálily. Listy jim zbělaly. Potrápily nás také požáry, kvůli nim jsme nedaleko Mirotic přišli o dva hektary lesa. Měli jsme tam i třináct let starý porost, do kterého jsme v minulosti vložili spoustu energie,“ mrzí Zámečníka.
Naplno se pracuje rovněž v porostech ve správě Lesů ČR, jež letos plánovaly na jihu Čech vytěžit přibližně jeden a půl milionu metrů krychlových dřeva, pouze zlomek z toho však byl napadený kůrovcem. „V současnosti v tomto regionu nemáme žádné kalamitní lokality a letos plánujeme zalesnit přes 1 500 hektarů a vysadit 4,8 milionu sazenic,“ doplňuje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Smrky potřebujeme. Vyloučit je z lesa je nesmysl, říká šéf Biskupských lesů |
Návrat do běžného provozu očekává také ministr zemědělství Marek Výborný, podle něhož budou objemy vytěženého dřeva v souvislosti s kalamitou významně klesat.
„Nyní bude třeba obnovit obrovské holiny smíšenými lesy, které jsou odolnější. Chceme pokračovat v nastoleném trendu, už třetí rok po sobě roste plocha zalesněná listnáči. Loni představovala plocha obnovených lesních porostů v České republice rekordních 50 058 hektarů,“ poznamenal Výborný.
4. června 2023 |
