„Na straně k řece Sázavě se vyskytují větší mocnosti povodňových sedimentů. Až v hloubce okolo šesti metrů jsme narazili na skalnaté podloží,“ uvedl pro internetový radniční zpravodaj geolog Vilém Fürych.
Povodňové sedimenty jsou měkké, jílovité horniny. Stavba, jakou bude knihovna, by na nich stát nemohla. „Budova bude ve směru k řece zřejmě založena na několika pilotách,“ zmínil Fürych.
Naopak čím dál od řeky geologové postupovali, tím se vrstva měkkého podloží ztenčovala. Směrem k Žižkově ulici dosahuje už jen zhruba dvoumetrové hloubky. Zde už bude moci být budova založena na plošných základech.
Průzkum probíhal v uplynulých týdnech. Odborníci provedli na místě dnešního parkoviště vedle kulturního domu Ostrov několik čtyři až osm metrů hlubokých vrtů. Odebrali z nich horninu a prozkoumali její složení.
„Zhruba 1,2 metru jsou násypy pod parkovištěm. Pod nimi jsou povodňové jíly. Pak začíná takzvané diluvium, což je částečně zvětralá skála. Hlouběji je zvětralá skála do podoby písku s příměsí štěrku a teprve pak v hloubce pěti a půl až šesti metrů začíná tvrdá skála, o kterou by měly být opřené piloty,“ popsal Fürych pro zpravodaj takzvané jádro jednoho z vrtů.
Kraj s piloty počítal
Investorem stavby knihovny bude Kraj Vysočina. Že její budování nebude kvůli umístění nejjednodušší, dopředu tušil.
„Se založením nového objektu krajské knihovny na pilotách se s ohledem na polohu u řeky Sázavy počítalo již od počáteční studie. Aktuálně provedený průzkum pouze upřesnil nutné délky základových pilot,“ vzkázala mluvčí kraje Jitka Svatošová.
Geologický průzkum bude jedním z podkladů pro připravovanou projektovou dokumentaci. Ta by měla být dokončena do poloviny srpna. Kraj přijde na necelé dva a čtvrt milionu korun.
„Veřejná zakázka pro výběr dodavatele by se mohla uskutečnit už letos na podzim,“ dodala krajská mluvčí.
Samotné stavební práce by pak vítězná firma mohla zahájit na jaře roku 2018. „Doba výstavby by měla trvat přibližně jeden a půl až dva roky,“ nastínila Jitka Svatošová.
Náklady na stavbu krajské knihovny, včetně vybavení, by se podle odhadů měly pohybovat kolem 160 milionů korun. Dalších přibližně 30 milionů by měl stát parkovací dům pro 99 aut, jehož vybudování je součástí projektu. Podle už dříve schválené smlouvy zaplatí třetinu nákladů, maximálně však 50 milionů korun, město Havlíčkův Brod.
Radnice se zároveň zavázala, že na první rok jejího provozu přispěje sumou 10 milionů korun. „Poté budou propočítány reálné náklady a podle nich se městský příspěvek nastaví znovu. I když to pak paradoxně může být pro město dražší,“ prohlásila už dříve brodská místostarostka Ivana Mojžyšková.
Hledání bylo dlouhé
Krajská knihovna dosud sídlí ve Staré radnici na Havlíčkově náměstí. Do stísněných prostor se však nevejde a využívá i tři jiné objekty ve městě. O výstavbu nového sídla pro knihovnu brodská radnice usiluje už mnoho let. Od historické budovy radnice si slibuje spíše reprezentativnější využití.
Nové místo knihovna najde na pozemcích vedle kulturního domu Ostrov, ve spodní části nezpevněné plochy v Žižkově ulici, jež se využívá pro bezplatné parkování. Kraj tuto plochu městu navrhl poté, co ztroskotal záměr knihovnu postavit v areálu nemocnice a co se pro ni jako nevhodné ukázaly i další objekty ve městě.
V minulosti se uvažovalo například o bývalém klášteře, sídle střední zemědělské školy nebo obchodní akademie.
Nová budova krajské knihovny by se měla rozkládat na ploše tří a půl tisíc metrů čtverečních. Měla by mít tři podlaží. Podzemní patro by mělo sloužit jako depozitář pro tisíce knih.
Ve dvou nadzemních se počítá s klasickými úseky knihovny, jako je beletrie, naučná literatura, dětské oddělení, multimediální centrum nebo služby pro handicapované. K využití by měl být i velký konferenční sál pro zhruba sto osob. Směrem k Sázavě vznikne kavárna či stylové občerstvení.
