Po dlouhých letech se Kraji Vysočina podařilo vyřešit velkou bolest dvou sousedících středních škol, které navštěvuje celkem přes 1 500 studentů. Plnohodnotná hala či tělocvična totiž dosud oběma žďárským institucím chyběla.
Sportoviště vyrostlo přímo ve školním areálu a je s hlavní budovou propojené krčkem. Hala bude k dispozici pro pravidelnou výuku tělesné výchovy především střední průmyslové škole a také sousednímu gymnáziu.
„Vyžití však poskytne i místní střední zdravotnické škole a vyšší odborné škole zdravotnické. V odpoledních hodinách bude sportovní hala dostupná místním sportovním organizacím i širší veřejnosti,“ informoval krajský radní pro oblast školství, mládeže a sportu Jan Břížďala.
Potřebnost sportoviště připomněl i nový ředitel VOŠ a SPŠ. „Na gymnáziu studuje asi 500 studentů, u nás je celkem 1 100 studentů. Jsme velká škola se dvěma pracovišti, kapacitu haly využijeme od sedmi hodin do půl čtvrté,“ zmínil Jiří Straka, který v čele průmyslovky nedávno vystřídal dlouholetého ředitele Jaroslava Kletečku. „Patří mu velký dík, že aktivně jednal s městem a krajem a snažil se tu investici dát do pohybu,“ připomněl při slavnostním otevření krajský radní Jan Břížďala.
„Pro město je to velký počin“
Kraj ze svého rozpočtu investoval více než 143 milionů korun, dva miliony dal na vybavení. Částkou zhruba 27,5 milionu korun přispěje na stavbu město Žďár nad Sázavou, které podle hejtmanství požádalo o dodatečné doplnění projektu o lezeckou stěnu.
„Původně jsme měli přispět 23 milionů, ale jelikož se navýšil rozpočet stavby, reagovali jsme zvýšením částky. Pro město je to velký počin,“ řekl starosta Martin Mrkos.
Ten si při slavnostním otevření nezapomněl rýpnout do bývalého vedení kraje. „Bez vstřícného a otevřeného postoje kraje by to nešlo. Ne vždycky tomu tak v minulosti bylo. Žďár byl svého času bílou skvrnou na mapě investic kraje,“ prohlásil starosta.
Vedení Žďáru a kraje řešilo chybějící tělocvičnu minimálně od roku 2016. V té době se však mluvilo o stavbě za 55 milionů korun. Tehdejší náměstek hejtmana Libor Joukl prosazoval při financování tělocvičny či haly model „půl na půl“, což se ovšem žďárským radním nelíbilo.
V roce 2018 padla dohoda, podle níž se město zavázalo, že bude sportoviště spolufinancovat 33 procenty, maximálně však ve výši 23 milionů korun. V té době už cena haly podle studie vycházela na zhruba 70 milionů korun. Nakonec je větší, má i zmíněnou lezeckou stěnu, gymnastický sál, posilovnu a prostor pro stolní tenis, vedle haly venku vznikl ještě antukový kurt (původně byly dva na místě haly).
Mnoho sportů, ale málo diváků
Sportovní halu postavila společnost PKS stavby. Sportoviště má půdorys 55 krát 47 metrů, výška je přes 11 metrů, strop drží lepené dřevěné nosníky. „Osvětlení jsme do značné míry vyřešili denním světlem. V hale jsou umístěny topné a chladicí panely, instalovali jsme tepelná čerpadla,“ uvedl ředitel firmy Jaroslav Kladiva.
Opláštění tvoří vodorovné sendvičové panely. Hala napoprvé nevyhověla akustickým normám, hygienici měli výhrady k dozvuku. Stavbaři kvůli tomu montovali na několik míst navíc dřevěné panely.
Do haly se vejdou i prostorově nejnáročnější sporty, tedy florbal či házená, nechybějí koše na basketbal, počítá se s volejbalem či tenisem. Prostor se dá oddělit na tři menší samostatná hřiště. Venku vzniklo 18 parkovacích míst.
Nevýhodou je, že projekt nezahrnuje tribuny pro diváky, což je limitující pro pořádání mistrovských zápasů či turnajů. V hale je pouze galerie pro 60 diváků.
Část odpoledních hodin už si nasmlouvali basketbalisté a florbalisté. Další oddíly, jako třeba malí házenkáři TJ Sokol, chtějí o využití sportoviště dál jednat. „Rádi bychom v nové hale několik tréninkových hodin získali,“ řekl za žďárské házenkáře Tomáš Augustýn.
