„To znamená, že nebude možné u nás studovat klasickou tříletou formu VOŠ, jakou mají povolenou jiné zdravotnické VOŠ v kraji,“ vysvětluje zástupkyně ředitele Marie Říhová.
Obor je proto určen jen pro zdravotníky, kteří mají za sebou studium maturitních oborů zdravotnický asistent/praktická sestra nebo bakalářské či vyšší odborné studium specializovaných oborů dětská sestra, zdravotnický záchranář nebo porodní asistentka.
„Po absolutoriu se z nich stanou diplomované všeobecné sestry, které mohou pracovat samostatně bez dozoru na nejrůznějších odděleních, jako je například interna, oční či chirurgie. Pro ně je určen zkrácený dvouletý program. Zdravotníkům, kteří mají specializaci pouze na obory porodní asistentka, zdravotnický záchranář a za sebou absolutorium na VOŠ či bakalářské studium na vysoké škole, se po ročním zkráceném studiu rozšíří možnost pracovat i na jiných odděleních,“ vysvětluje způsoby studia a uplatnění Říhová.
Vedení školy očekává, že otevře jednu třídu dálkového studia, ve které může být od patnácti do třiceti studentů.
Hlásí se zaměstnanci nemocnic
Mezi uchazeči je zájem především o dálkové studium: „Hlásí se nám ke studiu hlavně zaměstnanci jihlavské nemocnice, ale i Psychiatrické nemocnice Jihlava, kteří si chtějí vzdělání dokončit. Podporují je v tom i jejich zaměstnavatelé,“ říká Říhová.
Kraj Vysočina řeší budoucnost pomocí stipendiíStudenti a studentky nelékařských pomaturitních zdravotnických oborů mohou od září žádat Kraj Vysočina o třicetitisícové stipendium. Tato finanční podpora má vzbudit jednak zájem o zdravotnické obory a také motivovat k práci v některé z nemocnic zřizovaných krajem. Žádost o stipendium musí být totiž doplněna návrhem na uzavření budoucí pracovní smlouvy s vybranou krajskou nemocnicí, kde bude student po skončení studia stejný počet let jako příjemce stipendia pracovat. Sídlo školy ani bydliště studenta nehrají roli. „Od ledna se o stipendium přihlásilo šest studentů. Ti budou mít po zaslání potvrzení o trvání podmínek pro poskytnutí stipendia nárok na příspěvek i na další akademický rok,“ říká náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Vladimír Novotný. S vyřízením formalit a smluv mají studentům pomoci v každé krajské nemocnice pracovníci personálních oddělení. Na Vysočině aktuálně chybí v nemocnicích zhruba tři desítky sester. „Stipendia neřeší okamžitou poptávku po této profesi. Naše pozornost je věnována obsazování pozic v budoucnu,“ upozorňuje Novotný. Důvodem pro podporu studia nelékařských oborů ze strany kraje jsou stále častější odchody lidí s tímto vzděláním do méně odborných či jiných pracovních pozic. Kraj Vysočina vyplatil na stipendiích pro budoucí sestry v nemocnicích Kraje Vysočina stipendia ve výši 180 tisíc korun. Podobná praxe už rok funguje v případě podpory mediků. „Kraj Vysočina na takzvaných zdravotnických stipendiích k dnešnímu dni vyplatil 1,5 milionu korun a podpořil 22 budoucích lékařů, kteří se zavázali pracovat pro nemocnice zřizované Krajem Vysočina,“ dodal náměstek Novotný. |
Už nyní by jednu třídu mohla škola ze zájemců o studium otevřít. Nejprve však uchazeči budou muset složit přijímací zkoušky. Psát je budou již tento týden.
„Podle metodiky ministerstva školství se zkoušky skládají ze šesti písemných testů z jednotlivých předmětů. Do zkráceného studia musí studenti přes písemné testy prokázat, že jim můžeme dovolit přeskočení jednoho ročníku. Uvidíme, jak se stihli připravit. Měli na to velmi málo času,“ přiznává Říhová.
Ministerstvo školství totiž zapsalo jihlavskou VOŠ do rejstříku v šibeničním termínu - až na přelomu dubna a května, přestože akreditace byla udělena už v lednu. „Pokud budu velmi optimistická, tak věřím, že testy zvládne dvacet studentů,“ věří zástupkyně ředitele.
Dlouhou dobu nebylo jasné, zda si škola akreditaci vůbec vybojuje. Nejprve se čekalo na novelu zákona o vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, pak byla žádost dlouho na krajském úřadě.
Proč mít v jednom městě dvě podobně zaměřené školy?
Překážkou se zdála být i Vysoká škola polytechnická, jež nabízí ke studiu bakalářské i magisterské zdravotnické obory. Již v minulosti byla polytechnika důvodem, proč bylo studium na VOŠ zdravotnické v Jihlavě nejprve utlumeno a nakonec zcela zrušeno.
Argumentem tehdy bylo: Proč mít ve městě dvě podobné školy, ze kterých vycházejí absolventi se stejným zaměřením? Přitom vyšší odborná škola zdravotnická ve městě fungovala od roku 1993.
Jihlava pak byla léta jediným městem se zdravotnickou školou v Kraji Vysočina, kde nebyla vyšší odborná zdravotnická škola. Tato škola je otevřená ještě v Havlíčkově Brodě, Třebíči a ve Žďáru nad Sázavou.
„K povolení otevřít VOŠ v Jihlavě přispěl dlouhodobý podstav zdravotnického personálu na Vysočině. Kraj má zájem na tom, aby bylo zdravotních sester v terénu dostatek,“ dodala Říhová.
Náměstek hejtmana Vladimír Novotný potvrdil, že kraj vznik VOŠ podporoval a se zdravotnickou školou na tomto projektu spolupracoval. „Věřím, že tato forma studia společně se stipendijními programy pro zdravotní sestry napomohou většímu personálnímu zastoupení v nemocnicích,“ řekl Novotný.
Ze středních zdravotnických škol nyní vycházejí zdravotnické asistentky. Ty mohou pracovat pouze pod dohledem a nemohou dělat všechny potřebné úkony. Pokud chtějí mít kompetence jako zdravotní sestra, musí si vzdělání doplnit dalším bakalářským či magisterským studiem na vysoké škole. Jenom minimum absolventů maturitního oboru zdravotnický asistent odchází rovnou do praxe. Tam pak zdravotníci chybí.
