„Přičítám to hlavně tomu, že vláda schválila ošetřovné ve výši osmdesát procent platu až do 30. června,“ míní Šárka Skasko, zástupkyně ředitelky Křesťanské základní školy v Jihlavě, kde o obnovu výuky požádalo dvacet procent rodičů.
Podle vedoucího odboru školství jihlavského magistrátu Tomáše Koukala se v krajském městě do lavic vrátilo asi padesát procent žáků prvního stupně. A o dobrovolný návrat do škol projevilo zájem rovněž padesát procent žáků ve školách v Třebíči i ve Žďáře nad Sázavou.
Možnosti poslat své potomky zpět do lavic nevyužila například Pavlína Teplá ze Žďáru nad Sázavou. Dcery v první a druhé třídě chce i nadále vyučovat doma podle instrukcí ze školy.
„Přišlo mi zbytečné je kvůli jednomu měsíci vystavovat tomu, aby musely několikrát denně používat dezinfekci, nosit roušky či chodit organizovaně na záchod,“ vyjádřila se žena, jež nyní musí společně s manželem skloubit výuku dcer s prací z domu.
„Hlavně zpočátku to bylo náročné, ale už jsme si v učení utvořili nějaký systém a zjistili, jak na to. I to je důvod, proč to teď nechceme měnit,“ dodala Pavlína Teplá.
Naopak jsou rodiče, kteří se na obnovení školní docházky vyloženě těšili. „Už jsme to doma nedávali. Syn chodí do první třídy. Nejsme schopni mu látku vysvětlit tak dobře, jako paní učitelka,“ přiznal tatínek, který ráno vedl svého synka do základní školy Kollárova v Jihlavě.
Po nucené pauze ožila i největší základní škola ve Žďáře nad Sázavou – ZŠ Švermova.
„Na prvním stupni máme 480 žáků, o docházku projevilo zájem zhruba 250 z nich, takže více než polovina. Kromě toho tu už čtrnáct dní učíme deváťáky, s nimiž se připravujeme na přijímací zkoušky,“ zhodnotil ředitel zařízení Jaroslav Ptáček.
Přípravy na obnovení výuky byly podle něj velmi náročné, vedení školy i vyučující vyřizovali v posledních dnech stovky telefonických hovorů s rodiči.
Školy musely přijmout řadu opatření, aby vyhověly přísným nařízením hygieniků. Třeba jihlavská Základní škola Kollárova, kam se opětovně navrátilo 48 procent žáků prvního stupně, což je 170 žáků, otevřela pro děti všechny své čtyři vchody do školy. Tam si pro ně pak v předem daných intervalech chodili jednotliví pedagogové.
Patnáct minut na oběd
Ředitelé škol dlouho řešili například i to, jak to bude s výdejem stravy. „Pokud by se přihlásila byť jen nadpoloviční většina žáků, hrozilo by, že se výdej stravy protáhne na sedm hodin,“ obával se Tomáš Zeman, ředitel ZŠ Kollárova.
Nakonec se jídelna otevřela již v půl jedenácté a obědy se vydávaly v předem daných časových úsecích do 12.45. A tak by to mělo být i v dalších dnech.
„Každá skupinka dětí má na oběd patnáct minut. Pak máme my pět minut na dezinfekci všech stolů a židlí, aby mohla přijít další várka strávníků,“ dodal Zeman. Podobně to mají zařízené i na žďárské ZŠ Švermova.
„Dokonce dětem, které mají třídu ve školní družině, obědy vozíme. Musíme prostě zajistit, aby se jednotlivé skupiny nepotkávaly,“ poznamenal ředitel Ptáček.
Asi největší organizační problém dělala včera ředitelům organizace předání dětí rodičům po skončení vyučování. Ti totiž do škol nemohou. „Rodiče si museli pevně stanovit čas, kdy si dítě převezmou. Na něj pak čekají venku a vychovatelka jim dítě předá,“ popsal Tomáš Zeman.
Ovšem ne před každou školou se hromadily děti. Například do Základní školy v Lukách nad Jihlavou, kde je k docházce na prvním stupni přihlášeno 158 žáčků, se včera vrátili jenom dva školáci.
„Od příštího týdne se počet navýší ještě o jednoho, tedy na tři. Zájem ze stany rodičů o výuku tu nebyl. Ale i kdyby se nahlásil jeden jediný žák, máme povinnost školu pro něj otevřít. Naopak velký zájem byl o umístění do školky, kde máme otevřené tři třídy po dvaceti dětech,“ poznamenala Hana Švaříčková, zástupkyně ředitelky Základní a mateřské školy v Lukách nad Jihlavou.
Místo pedagogů asistenti
Distanční formě výuky dávají přednost také rodiče žáků na ZŠ Křesťanská v Jihlavě. Do školy tam nastoupilo necelých dvacet procent školáků prvního stupně.
„Jedná se o dvacet dětí. Vytvořili jsme dvě skupiny a jednu odpolední družinu. Vzhledem k tomu, že nám většina žáků zůstává doma, tak paní ředitelka rozhodla, že místo pedagogů budou ve skupinách asistenti pedagoga. Učitelé se věnují distanční formě studia,“ dodala Šárka Skasko, zástupkyně ředitelky.
Na nezájem rodičů o prezenční výuku jejich ratolestí si nemohou stěžovat třeba v malotřídce v Netíně na Velkomeziříčsku, kde se věnují dětem od prvního do pátého ročníku.
„Ze čtrnácti dětí, které u nás máme, jich do školy přišlo deset. Zbývající zůstávají u distanční výuky především ze zdravotních důvodů,“ přiblížila ředitelka školy Gabriela Holá.
Tím, že jde o malotřídku, kde se žáci vejdou do stanoveného počtu patnácti osob, nemusela škola řešit dělení do skupin.
Školáci se prý zpět do lavic hodně těšili, alespoň částečný návrat k normálu však uvítal i personál.
„Jsme rádi za ten měsíc, kdy můžeme vše shrnout, zakončit a my jako učitelé získat přehled o tom, jak na tom žáci s učivem jsou. Mezi jednotlivými dětmi jsou poměrně velké rozdíly, ty ale byly patrné i v běžném režimu,“ zhodnotila Holá.
