„Hodně mě ale baví i angličtina, protože když člověk se sportem cestuje, zjišťuje, že znalost jazyka je jedna z nejdůležitějších věcí do života,“ měl jasno odchovanec klubu Orientačních sportů Nové Město na Moravě.
Šimon Mareček patří k největším talentům českého orientačního běhu, což dokazuje v téměř každém závodě.
Z letošních olympijských her dětí a mládeže v Brně si tenhle sympaťák přivezl dvě medaile – zlatou z krátké trati a stříbrnou ze sprintu.
Lásku k orientačnímu běhu podědil po rodičích. „Běhám už od mala, v podstatě se dá říct, že už od kočárku,“ prozradil s úsměvem talentovaný sportovec. „Skoro jsem tak neměl jinou možnost. Ale ne, po pravdě musím přiznat, že mě orienťák chytl,“ ujišťoval.
Právě v tomhle sportovním odvětví je prý naprosto běžné, že se mu věnují celé rodiny. „Je to proto, že orientační běh má širší záběr. Na závodech se potkávají výkonnostní závodníci, malé děti, ale i veteráni, kteří se jdou do lesa v podstatě jenom projít,“ vysvětloval Šimonův otec Petr Mareček.
Důraz na detaily
Ostatně i talent pro čtení map zdědil syn po něm. „Živím se vytvářením map pro orientační sporty, takže je možné, že z toho má nějaké geny,“ vtipkoval Mareček starší, který je mimo jiné i mapovým trenérem svého syna.
Seriál Vysočina má talentRegionální příloha MF DNES přináší seriál, ve kterém každý týden představuje talentované sportovce z Vysočiny.  Pokud je ve vašem oddílu nebo okolí šikovný chlapec či dívka, jejichž výsledky a výkony zaslouží pozornost, dejte nám o nich vědět na uvedené kontakty: MF DNES Vysočina, Brněnská 71, 586 01 Jihlava; telefon: 564 606 210; e-mail: redji@mfdnes.cz nebo jan.salichov@mfdnes.cz |
Vyznat se v mapě je totiž při orientačním běhu velmi důležité. I když zapomínat se samozřejmě nesmí ani na dobrou atletickou přípravu. Každopádně orientační běžci mají vlastní speciální typ map. „Je to ta nejpodrobnější mapa, která v terénu vůbec existuje,“ pustil se do vysvětlování Petr Mareček.
Podle něj na ní musí být zachyceny veškeré detaily. Od větších kamenů přes pařezy až po různé haldy větví. „Také se tam značí průběžnost. Čím větší hustota porostu, tím tmavší barva,“ doplnil.
Barevným laděním se přitom mapy pro orientační sporty nejvíce liší od těch běžných turistických. Nicméně právě mapy s perfektně zaznamenanými detaily začíná v poslední době shánět čím dál víc lidí. „Není problém je získat třeba přes kluby,“ doporučil Mareček starší. „Využívají je skauti, ale i běžní lidé. Lze totiž podle nich najít různé zajímavé věci, které na turistických mapách nejsou,“ upozornil Mareček starší.
Jeho syn Šimon možná v budoucnu nepůjde pouze v jeho stopách, co se týká výběru sportu, ale součástí jeho plánů je také zájem o kartografii. „Chtěl bych se živit jako kartograf, pokud mi nevyjde můj další koníček. A tím je film,“ prozradil mladý atlet, že by ho jednou případně lákalo studium na některé umělecké škole.
A rázně přitom odmítá, že by se škola a sport nedaly skloubit. „Kdo tohle říká, tak si vymýšlí,“ prohlásil. „Mně škola vyšla ve všem vstříc. Nikdy nebyl problém, aby mě omluvili, když jsem jel třeba na soustředění,“ ujišťoval.
Tréninky bude mít i ve škole
Teď navíc se jeho situace v tomto směru ještě o něco zlepší. „Přestupuji totiž do sportovní třídy, takže budu mít individuální plán,“ svěřil se Šimon Mareček. Jinými slovy řečeno, tréninky teď bude mít zařazeny i během vyučování. „Určitě mě to posune dál,“ pochvaloval si.
Jeho sportovní kariéra je sice teprve na začátku, ovšem už tak se může pochlubit řadou úspěchů. Nijak zvlášť nad tím ale nepřemýšlí. „Jsem ještě hodně mladý, proto doufám, že moje nejúspěšnější léta teprve přijdou,“ hlásil.
Každopádně zatím nejvýše řadí už zmiňované medaile z Olympiády dětí a mládeže, zlato z mistrovství České republiky v nočním orientačním běhu a celkové prvenství v loňském žebříčku orientačního běhu. Zároveň také doufá, že ho běhání s mapou a buzolou nepřestane bavit. „Určitě se nechci dostat do fáze, že bych to dělal jen z donucení,“ přiznal.
Proto si také nevytyčil žádné přehnané cíle, k vrcholu plánuje dojít pěkně postupně. „Teď se soustředím na dorostenecké mistrovství Evropy, které bude příští rok v Bulharsku,“ přiznal.
A co jeho sportovní vzory? „Nemám žádného sportovce, ke kterému bych vzhlížel,“ krčil rameny Šimon Mareček. „Občas se trochu inspiruju u běžců švýcarské reprezentace, ale to je tak vše,“ dodal.
