Uplynulý rok byl pro rybáře příznivý. (ilustrační snímek)

Uplynulý rok byl pro rybáře příznivý. (ilustrační snímek) | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Rybáři na Žďársku loni zažili nejlepší rok za posledních dvacet let

  • 0
Pro chov ryb v okolí Bohdalova na Žďársku byl loňský rok výjimečný. Podobný v posledních více než dvaceti letech nepamatují. Skvěle rybářům vyšlo počasí, nepršelo víc, než by bylo zdrávo. A chovům tolik neublížili ani kormoráni.

„Povedly se nám všechny možné ryby. Za tu dobu, co od devadesátých let hospodaříme samostatně, to bylo loni nejlepší,“ uvedl Jiří Růžička, ředitel tamního rybářství.

V roce 2017 se podle něj potkalo všechno dobré, co kapři a nejen oni potřebují. Napršelo tak akorát, takže deště „nevypláchly“ plankton. A nepřilétli ani kormoráni, kteří se rybami živí. „Takže nic nesežrali. Dokonce nám ani neuhynuly marény. Prostě nádhera,“ doplnil Růžička.

Ředitel bohdalovského rybářství Jiří Růžička je zároveň jedním z největších kamarádů prezidenta Miloše Zemana.

Jeho společnost obhospodařuje pětadvacet rybníků o celkové výměře 110 hektarů. Z toho jsou tři rybníky velké, ostatní pak menší.

Ryby z Bohdalova se hodně vyvážejí, především do Polska. Část produkce putuje i do Německa, Rakouska či Francie. „Dravých ryb, jako je třeba candát, máme samozřejmě méně. Je to jedno až dvě procenta produkce,“ popsal ředitel.

Chuti kaprů z Vysočiny podle něj prospívá, že zdejší rybníky nejsou tolik zabahněné. Tím pádem pak nemají „bahnitou“ příchuť. Za tu mohou sinice drkalky.

Sami rybáři to až tolik ovlivnit nemůžou, to je záležitostí přírody na Vysočině. Drkalkám se daří třeba v návesních a podvesních rybnících, které sice patří k úrodnějším, jenže kapři z nich pak nejsou tak chutní.

Od tří let majitele rybářství zajímali jen ryby, rybníky a potoky

Šestasedmdesátiletý Jiří Růžička se zaměřuje na ryby od dětství. „Od třech let mě zajímaly jen ryby, rybníky, potoky,“ vzpomínal. Od deseti si stavěl malé rybníčky a zkoušel v nich chovat bělice.

V září roku 1956 ho otec odvezl na motocyklu do rybářského učiliště v Třeboni. Po vyučení nastoupil do nově vybudovaného pstruhařství ve Velké Losenici.

Později ještě studoval Střední rybářskou školu ve Vodňanech. Po vojně pracoval ve Státním rybářství Velké Meziříčí. Ještě před třicítkou se stal vedoucím střediska ve Žďáře nad Sázavou.

Po roce 1989 začal spolupracovat s hrabětem Radslavem Kinským. Pracoval u něj jako ředitel rybářství, do něhož Kinští vložili 430 hektarů svých restituovaných rybníků. K tomu přibyly zprivatizované rybníky. Růžička se později v roce 1996 osamostatnil.

„Výsledek byl, že můj podíl z privatizovaného majetku hrabě Kinský formálně daroval mně, manželce a třem dcerám. Dostal jsem svoji čtvrtinu, rybníky kolem Bohdalova. Než se dostalo Rybářství Růžička na stávající úroveň, dalo to ještě spoustu práce,“ dodal Růžička.