„Velké podniky zákony porušují čím dál méně a momentálně už spíše jen výjimečně. Platí to zhruba u 2 200 největších podniků v republice podléhajících zákonu o integrované prevenci a přísným evropským normám,“ uvedl Geuss.
Činnost ČIŽP v Havlíčkově Brodě
|
Jak potvrdil ředitel havlíčkobrodského pracoviště ČIŽP Jan Panský, tento trend je patrný i na Vysočině. „Velcí zaměstnavatelé mají na oblast ochrany životního prostředí své zaměstnance, najímají si externí firmy, inspektoři je pravidelně kontrolují. To u těch menších není,“ řekl.
Havlíčkobrodský inspektorát v loňském roce provedl celkem 1 408 kontrol. „V průměru to je 47 kontrol na jednoho inspektora. V tomto ohledu patří Havlíčkův Brod k nejpilnějším v republice,“ vyzdvihl Geuss.
Tři stovky kontrol skončily udělením pokuty. Jejich celkový objem se vyšplhal na téměř 9,4 milionů korun. Největší prohřešky inspektoři zjistili na úseku nakládání s odpady, kam patří například i ukládání zeminy ze staveb.
Největší pokutu zaplatila firma za navezení 90 tisíc tun zeminy
To je také případ nejvyšší udělené pokuty. Tu loni dostala společnost Parplando za to, že v Havířské ulici na okraji Havlíčkova Brodu vykácela lesík a uložila na ploše patnácti tisíc metrů čtverečních 90 tisíc tun zeminy ze stavby transformovny v Mírovce. Firma musela postupně zaplatit 800 tisíc korun.
„Byla to velice komplikovaná záležitost, do níž se zapojily i další firmy. Pokuty jsme vyměřili čtyřem subjektům v celkové výši jednoho a půl milionu korun,“ dodal Panský.
Druhou loňskou pokutou převyšující půl milionu byla sankce firmě Aquasys. ČIŽP ji - už podruhé - vyměřila za kácení dřevin podél Stržského potoka u Škrdlovic na Žďársku a zavezení mokřadu stavební sutí. Lokalita se nachází v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Téměř dvě třetiny provedených kontrol bylo vykonáno na základě oznámení občanů. Ze zákona se inspektoři musí zabývat každým takovým oznámením. „Lidé se naučili na inspekci životního prostředí obracet, pokud se jim v přírodě něco nezdá,“ konstatoval Erik Geuss.
Stále problematičtější ale je dokazování porušení zákonů a uzavírání jednotlivých případů. Zvláště menší firmy se pokutám vyhýbají, podávají odvolání a brání se i soudně. „Často jsou jejich představitelé nedohledatelní,“ podotkl Panský. Uzavření jednoho případu se tak může protáhnout i na tři roky.
Inspekce pomohla netopýrům žijícím v opravovaném ústavu
„Přesto si dovolím tvrdit, že nejsme jen tupým úřadem vydávajícím pokuty. Snažíme se i dotčeným subjektům pomoci s řešením některých situací,“ upozornil Geuss. Jmenoval při tom třeba nedávný případ z Březejce na Žďársku.
Nejvyšší loni udělené pokutyParplando: 800 tisíc Kč (za vykácení lesíku v Havířské ulici v Havlíčkově Brodě a zavezení plochy 15,5 tisíc metrů čtverečních přibližně 90 tisíci tun zeminy ze stavby transformovny) Aquasys: 520 tisíc Kč (za vykácení stromů podél Stržského potoka u Škrdlovic v CHKO Žďárské vrchy a zavezení mokřadu stavební sutí) Euro Agras: 250 tisíc Kč (za dlouhodobé vypouštění odpadních vod z čištění a vaření brambor do potoka v Herolticích na Jihlavsku) |
Na letošní rok si tam naplánovali rekonstrukci zařízení pro postižené Centrum Kociánka. Jenže při přípravě prací se zjistilo, že budovu obývají i zákonem chránění netopýři. Hrozilo, že při opravě budou rušeni v době rozmnožování a rození mláďat.
„Poradili jsme vlastníkům, kam, na koho a s čím se mají obrátit, aby rekonstrukce mohla začít. Nakonec majitel budovy získal výjimku od krajského úřadu a oprava byla před pár dny zahájena. Úkryty za okenicemi však musí stavebník kompenzovat instalací patnácti až dvaceti speciálních netopýřích budek v okolí. Rekonstrukce navíc probíhá za odborného biologického dozoru,“ pravil ředitel havlíčkobrodského inspektorátu.
Podle jeho slov se inspektoři letos více zaměří na dvě oblasti, které v minulých letech bývaly na okraji jejich zájmu. Více budou dbát na hospodaření v lesích napadených kůrovcem a rovněž na nadměrný odběr vody z vodních toků při současném suchu. „To se bude týkat zejména malých vodních elektráren,“ poznamenal Panský.
