„V minulosti si vedla rehabilitace dobře, byla zisková. Problém nastal roku 2018, kdy došlo k významnému nárůstu platů fyzioterapeutek. Stát nařídil zvýšení platů, ale již se nepostaral o navýšení plateb od pojišťoven. Ohodnocení výkonů zůstalo stejné a nemění se léta. V roce 2018 se tedy dostalo oddělení poprvé do ztráty ve výši zhruba 150 tisíc korun,“ popsala ředitelka polikliniky Ilona Komínková.
Předloni ztráta narostla o asi 300 tisíc, a to hlavně kvůli pořízení nezbytných přístrojů a vybavení. Na provozu se podepsala i pandemie.
Poliklinika začne s výběrem provozovatele rehabilitace v tomto týdnu. Stejně jako v případě pachtu laboratoře bude řízení probíhat metodou best value approach (BVA), která je zatím běžná spíše v zahraničí. Jde o typ soutěže, kde je kladen důraz zvláště na kvalitu, respektive nejlepší poměr kvality a ceny. Dodavatel služby by měl být expert na danou problematiku a měl by se zapojit i co nejvíce v zadávacím řízení.
„Tato metoda, byť je náročná na čas i energii, se nám osvědčila právě v případě laboratoře. Udrželi jsme dostupnost služeb a rozšířili jejich portfolio, zachovali pracovní místa za srovnatelných podmínek, získali peníze pro město a ze ztráty se dostáváme do plusu. Ročně si přijdeme na 1,4 milionu a dvě procenta tržeb. Zachovala se, a mnohdy i zvýšila kvalita služeb - od lepšího přístrojového vybavení, nových metod až po systémový přístup ke školení zaměstnanců,“ shrnul žďárský starosta Martin Mrkos (Žďár - Živé město).
Podobný výsledek si poliklinika slibuje i od pachtu rehabilitace. Ta zaměstnává 13 lidí; jejich převzetí je jedna z podmínek.
Pod novým provozovatelem má oddělení fungovat nejdříve letos v říjnu. Jedním ze specifik metody BVA je totiž i poměrně velká časová náročnost posuzování kvality nabídek. Po dubnovém úvodním setkání, kde budou mít účastníci příležitost ukázat své kvality a odlišit se od konkurence, proběhnou se zájemci další individuální setkání. Po nich bude vypsáno výběrové řízení, jež se uskuteční pravděpodobně během léta.
Je to postupná privatizace, tvrdí bývalý ředitel
Ne všechny reakce na redukování vlastních provozů polikliniky jsou však kladné. Negativně postup vnímá například Michal Hubert Zrůst, který byl ředitelem zařízení v letech 2012 až 2017. Na svůj post Zrůst po pěti letech rezignoval kvůli osobním důvodům i údajnému politickému tlaku.
„Když jsem nějakou dobu po svém odchodu z pozice ředitele předpovídal postupnou privatizaci polikliniky, která tehdy začala na oddělení endokrinologie, někteří zastupitelé prohlašovali, že jsem paranoidní. Teď je vidět, že jsem se nemýlil,“ řekl Zrůst.
Argumentům o finančních důvodech nevěří. „Za mého působení byly provozy ziskové a i tehdy jsme se přitom museli vyrovnávat s řadou komplikací i navyšováním platů. Problém v tomto případě musí být jinde,“ míní Zrůst.
Výhrady k postupu vedení města mají i někteří opoziční zastupitelé. „Když koalice přebírala město, poliklinika vydělávala dva miliony ročně, ale za tři roky z ní bylo milionem dotované zařízení. Za další tři roky je pronajato 75 procent zdravotních služeb, co jí dávaly komplexnost a dělaly z ní s trochou nadsázky chybějící žďárskou nemocnici. Město rezignuje na přímé ovlivnění kvality a rozsahu zdravotních služeb ve městě,“ vyjádřil se Jan Havlík (Změna 2018).
Onkologie a psychiatrie poliklinice zůstane
Poliklinice nyní zůstane k vlastnímu provozování rentgen, ordinace onkologie a psychiatrie, ultrazvuk, lékařská pohotovostní služba (LPS) a výdejna zdravotnických prostředků. „Celý provoz budovy zajišťují pracovníci údržby, úklidu, administrativy a IT. Ti pracují nejen pro provozy polikliniky, ale pro celou budovu,“ dodala Komínková.
Město poslední roky dotovalo polikliniku třemi miliony ročně. Milion šel na LPS, zbytek na provozní prostředky - dokrytí platů a dalších nákladů. Pro letošek činí rozpočet cirka 1,5 milionu, z toho milion je opět na LPS.
„Snížení plyne z pachtu laboratoře a i z nastavení ekonomických cílů pro ředitelku organizace, kde jsou příležitosti pro optimalizaci provozních nákladů,“ zdůvodnil Mrkos.
Mimo rozpočet organizace investovalo letos město do budovy formou instalace protipožárního elektronického systému za 1,2 milionu a do dotačního programu pro zubaře ve výši 600 tisíc.
Na uskutečnění samotného pachtu laboratoře metodou BVA radnice vynaložila 188 tisíc korun za právní služby k těmto krokům.
„Na tomto pachtu jsme se učili, pacht rehabilitace už dělají naši zakázkáři se supervizí stejných právníků,“ uvedl starosta s tím, že konzultace u výběrového procesu k rehabilitaci stály zatím 20 tisíc korun.
