Orloj měří 86 centimetrů a je hlavně z lipového dřeva, nepohyblivý hodinový strojek je z tvrdého dřeva. Replika má všechny apoštoly a anděla jako pražský originále. Autor při práci použil 1 500 vlastnoručně opracovaných dřevěných cihliček. | foto: Radek Cihla, MAFRA

Pražský orloj nemá pravé úhly, zjistil třebíčský řezbář

  • 1
Třebíčský řezbář Pavel Balcar si dal tu práci a vyřezal přesnou kopii Staroměstského orloje. V Třebíči v domě svých rodičů a u sebe v paneláku na něm pracoval dva roky. Tento týden ho převezl ha hrad Křivoklát, kde zůstane trvale vystaven.

Pavel Balcar z Třebíče má zcela prozaické zaměstnání. Pracuje jako vedoucí Stanice technické kontroly Okříšky. Přesto se proslavil po celé zemi svou neobyčejnou zručností.

Vyučený automechanik totiž ve volných chvílích opouští vůni oleje a benzinu a věnuje se zcela odlišné disciplíně - řezbařině. Naposledy vyrobil zejména z lipového dřeva repliku největšího orloje v zemi.

Jeho prozatím poslední dílo si mohou zájemci prohlédnout na hradě Křivoklátě ve Středních Čechách, kde budí náležitou pozornost.

Jedná se o 86 centimetrů vysokou dřevěnou napodobeninu pražského orloje, na níž Balcar pečlivě pracoval asi dva roky. Autor svůj orloj na středověký hrad převezl z Třebíče tento týden. Jeho dílo se stane už natrvalo součástí tamní stálé výstavy. Ta navazuje na Křivořezání, tradiční prázdninovou akci řezbářů na hradě.

"Tématem Křivořezání jsou už několik let staré pověsti české a mě nejdřív napadlo vyřezat mistra Hanuše s hodinovým strojem orloje. Pak jsem se ale rozhodl, že když už, tak už - udělám orloj celý," vypráví Balcar.

S metrem kolem originálního orloje běhat nemohl

Začal shánět fotografie této významné pražské stavby i samotného ciferníku. Pomalu si v hlavě rovnal velikost budoucího dřevěného objektu. Nakonec je replika zhotovená v poměru přibližně 1:18.

"S metrem jsem v Praze kolem orloje běhat nemohl. Tak jsem fotil. Když jsem pak doma fotky pořádně prohlédl, zjistil jsem, že stavba pražského orloje nemá mnoho pravých úhlů, je vlastně různě křivá, především boční linie. Jestli to byl záměr středověkých stavitelů nebo něco jiného, si netroufám posuzovat," naznačuje řezbář.

Balcar se tak neměl jak chytit základních linií, a proto vyřezával a sochal jednotlivé části mnohdy jen od oka.

Křivořezání

Křivořezání na hradě Křivoklát vrcholí v sobotu 4. srpna. Jedná se už o 17. ročník akce. Řezbáře při práci zájemci uvidí na dolním nádvoří. Její součástí je i stálá výstava řady na hradě vyrobených děl, která je k vidění v Purkrabství hradu. V sobotu ke Křivoklátu zamíří parní vlak z nádraží v pražském Braníku, akci zakončí ohňostroj.

Výsledek je ovšem překvapivý. "Prohlíželi jsme, jak to pan Balcar vyrobil. Moc pěkné, všechna čest, všichni se na to chodí koukat," chválí vedoucí návštěvnického provozu na Křivoklátě Ladislav Adam.

Pavel Balcar orloj vyřezal z lipového dřeva, pečlivě na něj opracoval patnáct set cihliček. Jedině věrnou kopii strojku, která je nepohyblivá, zhotovil z tvrdého dřeva. Dílu nechybí jediný apoštol či anděl.

Řezbář se přitom svému koníčku nevěnuje dlouho, začal před čtyřmi roky. Kamarád měl vyřezaný betlém, jenže pevný, tak mu vyrobil mechanismus a rozpohyboval jej. A další betlém už si udělal sám, protože kamarád řekl: Pojď řezbařit zase ty.

Rodina má prý pochopení, takže se koníčku může věnovat naplno. Vzhledem k tomu, že bydlí v paneláku, často pracuje v domku u rodičů. Cit pro jemnou práci zdědil nejspíš po dědovi.

Před třemi roky se Balcar dostal na Křivoklát a od té doby sem každé léto jezdí. Nyní se chystá vyřezávat postavu kouzelníka Žita, další legendu z českých pověstí.