Na brněnském Žlutém kopci se kdysi léčil s nádorem hrtanu herec Jan Werich. Byl jedním z prvních pacientů, kterým tam nádor odstranili ozařováním bez operace. Nepřišel tak o hlas.
Známé osobnosti se úspěšně léčily i na jihlavské onkologii. Veřejně o tom mluvila před časem třeba zpěvačka Naďa Urbánková.
Tolik informační předehra se známými jmény k následující úvaze: Podle čeho se lidé na Vysočině rozhodují o místě své léčby ve složité chvíli, když se dozví nemilou zprávu o svém onkologickém onemocnění?
Pro někoho možná může být vodítkem informace, že tam či jinde pomohli populárním osobnostem.
Třeba do Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) v Brně loni dorazilo 3 281 pacientů z Vysočiny. Bylo to nejvíc z krajů sousedících s jihomoravským regionem. Hodně jich přijelo i ze Zlínského kraje, ale ne tolik jako z Vysočiny.
Do Brna posílají některé pacienty i samotní lékaři
„Podle mého názoru je to tím, že náš ústav patří ke špičce zdravotnických zařízení s onkologickou problematikou. A pacienti si to mezi sebou řeknou. Je to opravdu na nich, kam se přijdou léčit,“ říká Zuzana Joukalová, mluvčí MOÚ v Brně.
Nejvíce pacientů tam mají pochopitelně z Jihomoravského kraje. Ale zdaleka nejezdí jen lidi odtud. „Mnohdy se nám stává, že samotní ošetřující lékaři z jiných pracovišť k nám pacienty posílají. Podle nich máme pro léčbu nejlepší podmínky a pomůžeme i těm, které jinde odmítají,“ sdělila mluvčí.
Pokud se někdo z Vysočiny rozhodne pro léčbu na Žlutém kopci v Brně, projde nejprve konziliární (poradní) ambulancí. Tam lékař rozhodne o dalším postupu.
„Je to tady jednodušší než v jiných zdravotnických zařízeních, protože u nás je diagnostika, léčba, vše na jednom místě v areálu,“ doplnila Zuzana Joukalová.
Centra v Brně a Jihlavě jsou srovnatelná, říká jihlavský primář
Komplexní onkologické centrum v Jihlavě řídí primář Lubomír Slavíček. Podle něj není Vysočina za Brnem nijak pozadu. „Obě centra - jak v Brně, tak v Jihlavě - jsou srovnatelná. Ať co se týká vybavenosti, erudice personálu, tak hlavně výsledků léčby,“ zdůraznil.
Podle primáře je to směs důvodů, která ovlivňuje onkologické pacienty při výběru nemocnice. Na Žlutý kopec míří za léčbou řada pacientů zejména z Třebíčska a části Žďárska. Důvodů je podle primáře Slavíčka několik. Jedním z nich je dopravní dostupnost - silniční i železniční. „V těchto okresech je historicky daleko větší a lepší napojení na Brno než na Jihlavu. Stále se v tom nic nezměnilo,“ míní.
Navíc s tím podle primáře souvisí, že děti pacientů si častěji nacházejí zaměstnání v Brně než v Jihlavě. A jejich nemocní příbuzní pak u nich mohou během léčby pobývat.
„Roli hraje i tradiční historický spád lékařské péče výše uvedených okresů na brněnská pracoviště,“ sdělil Lubomír Slavíček. Nejsou ale výjimkou ani lidé z dalších částí Vysočiny, kteří míří do Brna.
Nádory plic, jícnu, mozku a míchy se na Vysočině neoperují
Nelze totiž pominout, že ústav na Žlutém kopci je považován za nejkvalitnější onkologické pracoviště v Česku, což má také svůj význam při rozhodování nejen pacientů, ale i lékařů.
Faktem také je, že na Vysočině se neoperují nádory plic, jícnu, mozku a míchy. „S tím souvisí i to, že tím pádem zde nemáme onko-pneumologické centrum,“ vysvětlil Slavíček.
Celkem je ale jen méně než 20 procent pacientů z Vysočiny, kteří nemají aspoň část hlavní léčby u lékařů v Jihlavě a dalších městech kraje.
Komplexní onkologické centrum na Vysočině také pomáhá lidem, kteří trvale bydlí v jiných krajích. Celkově je jich 15 procent. Nejvíc paradoxně z Jihomoravského kraje (šest procent), méně pak z Pardubicka a jihu Čech.
