Když v Jihlavě mezi sportovními fanoušky zazní příjmení Srb, většina z nich okamžitě dodá běh. Vladimír Srb starší totiž několikrát „řádil“ mezi běžeckou elitou na Vysočině a na kontě má dokonce i dvě zlata z mistrovství světa veteránů. Jedno si přivezl před dvěma lety z australského Perthu a druhé loni z jihokorejského Daegu.
Běžeckou štafetu nyní v rodině převzal jeho syn Vladimír. Jen k běžeckým botám ještě přibral mapu.
Vláďův sportovní příběh se přitom začal psát v bazénu. „Hned v půl roce jsme s ním začali chodit plavat. Pak nastoupil na gymnastiku,“ prozrazuje tatínek Vladimír. „Ve čtyřech letech jsme ho pak s manželkou přivedli k běhání, protože běháme všichni. Jen jsme si říkali, že Vláďa by mohl zkusit orientační běh,“ pokračuje.
Lásku ke sportu zcela evidentně podědil Vláďa po rodičích. „Už odmalička jsme s mamkou a taťkou chodili hodně běhat do lesa, vždycky mě to bavilo,“ přesvědčuje mladý jihlavský talent.
Do závodů se zapojil i otec
Časem se Vláďa dostal do tréninkové skupiny trenéra Aleše Petráčka. „Znám ho asi čtyři roky. Má obrovskou výhodu v tom, že celá jeho rodina sportuje, takže ho nenechají někde jen tak sedět doma,“ říká kouč.
V orientačním běhu je úplně běžné, že se mu věnují celé rodiny. „Proto když začal závodit syn, pustil jsem se do závodění taky. Když byl ještě menší, běhal jsem závody s ním,“ vysvětluje tatínek.
Seriál Vysočina má talentRegionální příloha MF DNES přináší seriál, ve kterém každý týden představuje talentované sportovce z Vysočiny.  Pokud je ve vašem oddílu nebo okolí šikovný chlapec či dívka, jejichž výsledky a výkony zaslouží pozornost, dejte nám o nich vědět na uvedené kontakty: MF DNES Vysočina, Brněnská 71, 586 01 Jihlava; telefon: 564 606 210; e-mail: redji@mfdnes.cz nebo jan.salichov@mfdnes.cz |
Srb junior má nesporně běžecký talent a zarputilost právě po něm. „Vláďa v současné době hodně těží z výborné fyzické přípravy. Na tom zatím může stavět,“ zdůrazňuje trenér, který svoje slova dokládá i zmínkou o výsledcích svého jedenáctiletého svěřence. „Řeknu to takhle. V regionální soutěži prostě ve své kategorii téměř nemá konkurenci. Zúčastní se osmi závodů a z toho jich sedm vyhraje,“ pokračuje Aleš Petráček.
Na úspěchy svého syna je otec Srb samozřejmě velmi pyšný.
„Je ve výběru Vysočiny, kam se dostanou jen dva kluci. Neztrácí se ani vedle starších soupeřů. Když mu bylo sedm, běhal za desítky. Teď rok soutěží ve dvanáctkách,“ poukazuje.
„Jakmile ho pustím do závodu, okamžitě ho chce vyhrát. Letos v zimě jsem mu povolil nějaký trénink se mnou. On je to prostě dříč, snaží se na sobě hodně pracovat,“ těší Srba staršího.
Jenže jeho píle je občas až příliš velká, proto musí trenér mladého běžce trochu brzdit. „V tréninku si nakládá víc, než třeba řekneme. Je potřeba předcházet zraněním, aby třeba za dva nebo tři roky nepřišly únavové zlomeniny. Jenže jeho je někdy těžké ukočírovat. V tom nad svými vrstevníky opravdu vyniká. Uvidíme, co mu přinese budoucnost. Talent a šanci se někam dostat určitě má,“ zamýšlí se Petráček.
K tomu ale bude potřeba ještě hodně práce. „Musí například zapracovat na čtení map. Hlavně nabrat zkušenosti. Občas to totiž napálí a přeběhne půl mapy, než zastaví na kontrole. Ale stává se to míň a míň,“ prozrazuje tatínek Vladimír. Spojovat svoji budoucnost výhradně s orientačním během však Vláďa mladší příliš nemůže. „Živí se tím jen pár lidí ve světové špičce. V Česku se prostě běhat orienťák na profesionální úrovni nedá,“ ví trenér.
Vláďu nicméně orienťák pořád baví a má s ním spojené i svoje cíle. „Chtěl bych se dostat na závody v Evropě, pak uvidíme. Baví mě hodně sportů, třeba plavání. Vzor ve všem je můj táta,“ má jasno šikovný orientační běžec.
