Do Jihlavy ji přijel nazkoušet s herci Horáckého divadla režisér Petr Novotný. Šestašedesátiletý rodák z Pardubic předtím v krajském městě Vysočiny nikdy nebyl, ovšem ihned se do něj zamiloval. A práci s jihlavskými herci si náramně pochvaluje.
Na zkouškách se mi zdá, že na herce dost hlasitě křičíte...
Víte, já křičím vždycky, když mám pocit, že mi chce pes vběhnout pod náklaďák. A herec občas na jevišti taky najednou někam utíká a nedává pozor. V tu chvíli křičím. Ale jen proto, že ho mám rád.
A náklaďáky v Jihlavě po jevišti jezdí často?
(usmívá se) Ani ne, jde o takový běžný provoz. Pracuje se mi tady nádherně.
Zvonokosy jsou humoristickou hrou. Jste víc na legraci, nebo máte raději dramatická díla?
Asi spíš ten humor. Už taky proto, že jsem starší a těch ošklivých věcí jsem zažil poměrně hodně.
Působivé jsou při Zvonokosech také kulisy. Výprava se skutečně povedla, souhlasíte? Čí je to práce, koho byste pochválil?
Ivo Žídka. Já s ním dělám tolik let, že už ani nevnímám, jak hezké to je. Ale jsem rád, když si toho všimne někdo jiný. Máte pravdu, kulisy jsou nádherné.
Zajdete někdy po zkoušce s herci na kávu?
Musím se přiznat, že v tomhle směru to máme trochu jako s manželstvím. Pokud ženu vidím jenom občas, tak jsem do ní strašně zamilovaný a všechno je nádherné. Takže ne, na kafe chodím spíš sám. (usmívá se)
A dokážete sám sebe pobavit?
Jo, to docela umím. Teda nesmí to trvat moc dlouho, protože pak se začnu nudit a utíkám zase za herci.
Na pátek chystali herci kabaret na Masarykově náměstí. Máte tyhle venkovní akce rád?
Ne, protože se strašně stydím. Já pěstuju divadlo v divadle. Jak jsou lidi u představení venku, tak koukám do dlažby a mizím pryč. Ale herce miluju za to, že se na náměstí nestydí.
Mimochodem, když už jsme u náměstí, jak se vám líbí to jihlavské?
Pokaždé, když z některého pohledu nevidím Prior, tak se mi líbí hrozně moc. Jihlavu celkově považuji za jedno z nejhezčích městeček. Ale ten Prior bych okamžitě zboural. Až k tomu jednou dojde, tak mi zavolejte, vezmu krumpáč a přijedu pomoct.
