Zároveň se mění i spektrum diagnóz. „Kontinuální je nárůst počtu pacientů s nádorem prostaty, zatímco u jiných - například kolorektálních nádorů - se téměř zastavil,“ říká primář jihlavské onkologie Lubomír Slavíček, jehož oddělení má status Komplexního onkologického centra a poskytuje moderní léčbu včetně nákladné biologické.
Podíl nádorových chorob na úmrtí na VysočiněRok úmrtí kvůli novotvarům / celkový počet úmrtí Muži
Ženy
Zdroj: Český statistický úřad |
Nárůst onkologických onemocnění souvisí s celkovým vývojem zdravotnictví. Stále více nádorů se daří zachytit dřív a včas. Pokročila diagnostika a lidé jsou ke svému tělu všímavější.
„A je to také tím, že přišla nová inovativní léčba a pacienti se dožívají vyššího věku. Absolvují více řad léčby a dožívají se také dalších nádorů, kvůli nimž jsou znovu léčeni,“ připomíná Slavíček další faktory, které se podílejí na rostoucích číslech.
Podle posledních zveřejněných statistických dat z roku 2015 bylo na Vysočině nádorové onemocnění příčinou úmrtí v 1 229 případech z celkového počtu 5 178 zemřelých. I když bývají nádory u lidí zřejmě největším strašákem, dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí jsou kardiovaskulární choroby, tedy ty spojené se srdcem a cévami. Příčinou smrti jsou až v polovině vysočinských případů.
Diagnostický přístroj dokáže odlišit neoperovatelný nádor
Léčba i diagnostika nádorových onemocnění se navíc stále zlepšuje. Krajské Komplexní onkologické centrum letos zprovoznilo pracoviště PET-CT za desítky milionů korun. Lékaři díky němu mohou dříve zachytit nádory, lépe kontrolovat léčbu a přesněji stanovit rozsah onemocnění, případně včas zachytit jeho návrat. „Pacientům se díky tomu může vybrat i nejefektivnější léčba,“ konstatuje ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev.
Vyšetření trvá dvě až tři hodiny. Příprava zabere půl hodiny a po aplikaci radioaktivní látky se čeká hodinu v čekárně. Vlastní vyšetření potom trvá kolem 20 minut a další půlhodinu ještě pacient stráví pod dohledem, než může odejít domů.
U nádorů tlustého střeva a konečníku pomáhá PET-CT rozhodnout o způsobu léčby, u nádorů plic a průdušek dokáže rozlišit operovatelný a neoperovatelný nádor i reakci na daný druh léčby. U pacientek s rakovinou prsu zase identifikuje lépe metastázy.
Podle Slavíčka patří k nejvýznamnějším novinkám v diagnostice zavádění molekulárně genetických vyšetření, pomocí nichž je možné léčbu takříkajíc ušít na míru nejen diagnóze, ale i konkrétnímu pacientovi. Tím se vyhne zbytečné léčbě a jejím nežádoucím účinkům.
K odpovídající léčbě se dostane polovina až dvě třetiny pacientů
Novinky jsou také v klasických postupech, i když stále jde o vylepšování už známých technologií. „V operační léčbě to je mikrochirurgie, v ozařování konstrukce nových přístrojů, jimiž lze svazek záření směřovat velmi přesně a do určité míry i bezpečně k nádorovému ložisku,“ říká primář jihlavské onkologie.
Podle jeho odhadů se k odpovídající léčbě dostane polovina až dvě třetiny potřebných pacientů. Důvodů, proč tomu tak je, vidí celou řadu: „Lepší přístup mají pacienti z velkých měst a aglomerací. Část pacientů zase jakoukoliv léčbu odmítá a část případů mají na svědomí lékaři, kteří pacienty do onkologických center, kde se moderní léčba poskytuje, nepošlou.“
Jak také připomíná, velká část pacientů tuto léčbu nemůže absolvovat kvůli celkově špatnému či zhoršujícímu se stavu, protože úhrada úkonů je podmíněna dobrým stavem. „Třeba nelze na podání inovativní léčby dojíždět sanitou,“ dává příklad.
Možná část viny podle Slavíčka padá také na zdravotní pojišťovny. „Vzhledem k nedostatku revizních lékařů jsou prováděny hromadné revize a schválení úhrady je podmiňováno splněním a fyzickým zápisem často formálních požadavků. To v ošetřujících lékařích vypěstovalo vysokou míru autocenzury se všemi důsledky pro jejich pacienty.“
