„Za loňský rok klesla průměrná spotřeba mléčných výrobků o 16 kilogramů na 249 kilogramů na osobu za rok. To je pokles o 6,4 procenta,“ konstatoval Kopáček, který je zároveň zástupcem Českého komitétu Mezinárodní mlékařské federace.
Producenti a zpracovatelé mléka v tom vidí mimo jiné reakci zákazníků na rostoucí ceny. A z nich pak viní obchodní řetězce.
„Jeden z řetězců nás pět let nutil, abychom drželi stejnou cenu. V regálech obchodu ale náš výrobek za tu dobu podražil o pět korun. Proto jsme od spolupráce odstoupili,“ popisoval Matěj Pastrňák, spolumajitel kozí farmy v Ratibořicích.
Kdo si při sestavování cen ukousne největší podíl, otevřeně zdůraznila i prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. I ona jednoznačně vidí za vysokými cenami potravin marže obchodníků.
„Obchodní přirážka na jogurty je v průměru 105 procent. Cenu určují obchodní řetězce. A to nejsou žádní lidumilové. Jejich postoj brzdí prodej českých mléčných produktů,“ prohlásila před zástupci přibližně dvaceti českých mlékáren.
Do konce roku už mléčné výrobky nepodraží
Zpracovatelé mléka neprožívají jednoduché období. Po covidových restrikcích, ztrátě trhů v Rusku a razantním zdražení energií se mnozí z nich těžko drží nad vodou. „Platba za plyn nám z měsíce na měsíc vzrostla na šestinásobek. Vyjednat s řetězci cenu byl boj,“ zmínil Michal Široký z Jaroměřické mlékárny.
„Letošní rok není o inovacích a investicích do rozšiřování výroby. Je o investicích do zvýšení efektivity a do energetických úspor,“ naznačil, kam nyní zpracovatelé mléka míří, Aleš Malenka, generální ředitel skupiny Savencia, do níž patří například bývalá přibyslavská Pribina nebo Hodonínská mlékárna.
Nahrát opětovnému růstu spotřeby mléčných výrobků by podle Kopáčka mohla výkupní cena mléka. Ta se od počátku roku soustavně snižuje. Zatímco v lednu byla vyšší než 13 korun, v létě klesla pod deset. V srpnu se pohybovala kolem 9,70 koruny za litr.
„Očekáváme, že se v podzimních měsících cena ustálí. Ceny mléčných výrobků by měly stagnovat, případně ještě do konce roku mírně klesnout,“ odhadl Jiří Kopáček. Jak dodal, mléka je na trhu v letošním roce přebytek, což cenu ovlivňuje. V Česku je surové mléko dražší než například v Německu, Dánsku, Belgii a dalších evropských zemích, uvedl.
Farmářům rostou náklady, ale krátí se dotace
Co podle předsedy mlékárenského svazu spotřebu mléčných výrobků hodně ovlivnilo, je ukončení některých dotačních programů. Zmínil například dotace na podporu venkova, chov skotu na mléko nebo program Mléko do škol.
Na omezení některých dotačních titulů upozornil i ředitel Agrární komory ČR Václav Suchan. Podle něj je nešťastně načasované zejména omezení podpory chovu skotu pro mléko. „Děje se tak v době, kdy farmářům vzrostly náklady, ale mléko zlevňuje,“ poznamenal.
Krajský radní pro oblast zemědělství Pavel Hájek označil nižší poptávku po mléčných výrobcích za přirozenou. Drahé ceny nepřisuzuje jen obchodním řetězcům, ale dává je na vrub celému domácímu i mezinárodnímu trhu. „Netýká se to jen zemědělství a musíme se s tím smířit,“ podotkl.
Kraj chce odebírat mléko do svých zařízení
Kraj Vysočina chce farmářům a zpracovatelům mléka pomoci. Připravuje projekt, v jehož rámci by bylo možné, aby regionální farmáři a mlékaři dodávali své produkty přímo do zařízení zřizovaných krajem. Šlo by hlavně o kuchyně nemocnic a sociálních ústavů i školní jídelny.
„Pracujeme na tom, aby se jednalo o jednotný systém, který by nefungoval jen na Vysočině, ale obecně v celé České republice. Snad se nám ho podaří nastavit v příštím roce,“ vzkázal vysočinský radní.
Konference mlékárenských podniků a profesních i zastřešujících organizací se v Přibyslavi koná každoročně na začátku září. Předchází takzvanému Mlékárenskému dni, který se na náměstí odehraje právě dnes.
Zúčastněné mlékárny při něm nabízejí své produkty ve stáncích na náměstí a ve sklepeních pod radnicí. Obvykle mnohé z nich představují novinky ve svém sortimentu. Součástí akce jsou i soutěže o nejchutnější výrobky. Mlékárenský den se letos v Přibyslavi koná už po dvaatřicáté.
