„Pokud se nebude postupovat dostatečně rychle, v roce 2037 skončí provoz posledního bloku v Dukovanech. To by byl velmi nešťastný vývoj, kterému je potřeba zabránit,“ prohlásil při návštěvě dukovanské elektrárny ministr Jan Mládek (ČSSD).
Sdělil, že předloží vládě ke schválení materiál, kterým by chtěl vytvořit funkci vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Toho chce hledat ve výběrovém řízení. „Budu navrhovat, aby měl k dispozici nějaké lidi a rozpočet,“ uvedl ministr.
Podle Mládka by právě tento krok měl výrazněji rozpohybovat celý proces, na jehož konci má být stavba nového dukovanského jaderného bloku.
Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (nestraník za ČSSD) uvedl, že následující dva tři roky budou zcela zásadní pro to, zda bude v budoucnu vůbec pokračovat jaderná energetika na Dukovansku. „Ze strany našeho kraje a obcí okolo větší podpora být nemůže,“ zdůraznil Běhounek.
„Pokud nepostoupíme s jádrem, hrozí vznik paroplynek“
„Chtěl bych znovu zdůraznit, že vláda loni udělala zásadní krok, ve kterém seriózně rozhodla, že bude pokračovat příprava výstavby jaderných bloků,“ zdůraznil ministr průmyslu s tím, že vláda definitivně nerozhodla, jestli se budou skutečně stavět. To nejspíš učiní až některá z vlád dalších.
„Ale my bychom měli zajistit, aby běžel přípravný proces. Podle mého názoru hrozí to, o čem se už spekulovalo - že pokud nepostoupíme s jadernými bloky, skončíme tak, že budeme rychle stavět paroplynové elektrárny a budeme záviset na poměrně drahém a možná nestabilním zdroji energie,“ dodal.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová uvedla, že pokud by měl být nový blok uveden do provozu v roce 2035, musí se u Dukovan kopnout do země nejpozději v roce 2025.
„Mně připadá výstavba u Dukovan reálná. ale už nastává chvíle, kdy se musí jak stát, tak zejména investor, ať to bude kdokoli, posunout od zpracovávání dalších studií k nějakým konkrétním krokům,“ podotkla rozpačitě Drábová.
Investoři se bojí nízké ceny elektřiny, chtějí státní garance
Ministr Jan Mládek nechtěl ani přibližné říct, kolik by měl nový blok stát. V nedávné minulosti se hovořilo o nejméně sto miliardách korun. Financování tak nákladné stavby je podle Mládka jedním z největších problémů. Dosud totiž není dokončena debata o tom, zda je možné stavět nový jaderný blok bez jakýchkoli státních garancí, nebo jestli je nějaký typ garance zapotřebí.
Řekl, že peníze na výstavbu nových bloků nabízeli Američané i třeba Číňané. „Problém je právě garance. To je to, v čem se točíme. Kdo to zaplatí, kdyby cena elektřiny náhodou přece jen zůstala tak nízká, jako je dnes?“ řekl Mládek.
Podle Martina Nováka, ředitele Divize finance ČEZ, se v dubnu 2014 zrušil tendr na rozšíření Temelína právě kvůli nízkým cenám elektřiny. „A ceny od té doby ještě více degradovaly. To vyžaduje určitou formu podpory ze strany státu tak, jak je to dnes v mnoha dalších zemích u tohoto typu projektu,“ řekl.
