Místní radnice chtěla Lipnici povýšit už delší dobu. Na webových stránkách vyvěsila anketu, v níž obyvatelé hlasovali, zda tuto aktivitu podporují. V té chvíli ale šlo „jen“ o povýšení na městys, kam by Lipnice tabulkově spadala.
„Ale nakonec jsme se rozhodli nedat na tabulková zařazení, na doporučení a názory odborníků a zabojovat o navrácení nejvyššího statusu, který Lipnice v dávné minulosti jako sídlo s hradem nepochybně měla - titulu město,“ popsal v obecním zpravodaji starosta Zdeněk Rafaj.
Podle dnešních zákonů se však městem může stát pouze sídlo, které má více než tři tisíce obyvatel. Do toho má Lipnice - kam se v posledních letech svého života uchýlil a kde také v roce 1923 zemřel spisovatel Jaroslav Hašek - hodně daleko. V současnosti v ní žije asi 650 lidí.
„Selsky vzato, zmíněná meta je pro nás nedosažitelná, a ani jí dosáhnout nechceme,“ podotýká k takovému počtu obyvatel starosta Rafaj.
Vedení města v bílých rukavičkách zkoumalo nejstarší listiny
Vedení radnice proto muselo využít jisté kličky. Zákon o obcích totiž umožňuje navrátit titul město i sídlům, která ho nesla před rokem 1954. A to Lipnice splňuje, byť se u toho musí přimhouřit obě oči.
Lipnice nad Sázavou totiž byla městem do roku 1849. O tento titul však přišla při tehdejší pozemkové reformě. O jeho návrat se snažila nejprve v roce 1854, poté v roce 1930 a znovu i roku 1994. Ve všech případech marně.
Uspěla až nyní. Aby se tak ale mohlo stát, musela dodat Poslanecké sněmovně důkaz, že v minulosti skutečně městem byla. Na několik dnů se tak museli představitelé Lipnice ponořit do archivů.
„V bílých rukavičkách a s posvátnou úctou jsme studovali originály mnoha listin, z nichž nejstarší dochovaná je datována rokem 1566, a nacházeli v obtížně čitelných textech průkazné pasáže. Sestavili jsme materiál plný jasných argumentů, který byl pro úspěch žádosti klíčový,“ přiblížil Rafaj.
Pak už to šlo ráz na ráz. Zastupitelstvo pověřilo starostu, aby do Sněmovny odeslal oficiální žádost. Po jejím posouzení příslušným výborem pak předseda Sněmovny s účinností od 10. září Lipnici povýšil na město. Jakoby symbolicky se tak stalo rok před kulatým výročím 650 let od udělení prvních městských práv Lipnici.
Povýšení nemá žádný praktický přínos, pouze zvýšení hrdosti
Co toto povýšení pro obyvatele Lipnice znamená? Kromě patřičné hrdosti vůbec nic. Nemusí si nechat měnit doklady, nemusí běhat po úřadech, nebude je to nic stát. Výhody oproti dosavadnímu stavu nepřináší ani úřadu a jeho vedení.
„Hlavní přínos není nijak praktický. Je to v tom, že lidé tady mohou být hrdí na to, že je Lipnice městem,“ vysvětlil Rafaj.
Největší lipnickou atrakcí je majestátní hrad. Podle jeho kastelána Marka Hanzlíka ale ani on z povýšení svého podhradí na město těžit nebude.
„Ono vlastně ani není jak. Jsme součástí Národního památkového ústavu, kam spadá stovka podobných objektů. Zda je Lipnice město, nebo obec, nehraje žádnou roli,“ poznamenal Hanzlík.
Nicméně jak kastelán dodal, je to spíše naopak. Než aby město pomáhalo hradu, právě hrad podle něho pomohl Lipnici k městu.
„Většina sídel, v nichž tak významný hrad či zámek stojí, městy jsou. Je to dáno z historického hlediska, byť jsou třeba ještě menší než my. Je to třeba Rabí nebo Rožmberk nad Vltavou. I to byl jeden z našich argumentů,“ pravil Hanzlík.
Nejmenším českým městem je Přebuz, má jen 73 obyvatel
Ovšem zcela zdarma Lipnice povýšení nemá. „Náklady, jejichž výši předpokládáme v jednotkách tisíc korun, představuje výroba nových razítek, úprava internetových stránek a nahrazení označení ‚obec‘ výrazem ‚město‘ v dalších prostředích,“ vyjmenoval starosta.
Jako město bude mít Lipnice i upravený znak a prapor. „Ač máme historický městský znak, v oficiálním Registru komunálních symbolů není evidován. Nechali jsme ho proto posoudit a upravit heraldikem a požádali jsme o jeho zařazení,“ řekl Rafaj.
Do souladu se znakem byly upraveny i černé ostrve na městské vlajce, která již registrována je.
Podle veřejně dostupných údajů Českého statistického úřadu má nyní Česká republika celkem 607 sídel s označením město. Na Vysočině se jich momentálně nachází 35. Lipnice je z nich sice co do počtu obyvatel nejmenší, v celorepublikovém srovnání je však až sedmnáctá od konce.
Úplně nejmenším českým městem je Přebuz na Sokolovsku v Karlovarském kraji. Ta má dnes jen 73 obyvatel. Přitom ještě na konci rakouskouherské monarchie byla hornickým městem, kde žilo téměř tři a půl tisíce lidí. Většinu z nich tvořili Němci.
