I když tomu počasí momentálně až tolik nenasvědčuje, několik lyžařských středisek na Vysočině už se rozjelo. Jejich provozovatelé využili mrazivých dní v polovině prosince a udělali si zásoby technického sněhu.
Dost možná by tak postupovala i tělovýchovná jednota Lyžař Havlíčkův Brod, jež spravuje areál na Vysoké. Sjezdovka pět kilometrů od Brodu ale provoz nezahájila. A čím dál víc je v ohrožení celá sezona.
Na vině je spor s novým majitelem jednoho z pozemků pod částí vleku a chatou. Ten získal farmář Miroslav Hrtús, který už blokuje i stavbu obchvatu města.
„Zatím nemůžeme vlek spustit. Jeho část leží na pozemcích pana Hrtúse a nemáme s ním sepsanou dohodu. Když mrzlo, byl v provozu pouze malý dětský vlek. Ten leží na našich pozemcích,“ uvedl předseda TJ Lyžař Aleš Kadlec.
Sporný je úzký pruh pole, které leží mezi posledními domy obce Vysoká a vrcholem kopce. V jeho nejvrchnější části, na pro zemědělské účely nepoužitelném úhoru, stojí koncová část lyžařského vleku s motorem a větší část chaty se zázemím.
Lyžaři se o změně vlastníka pozemku dozvěděli až po prodeji
Až do letošního roku toto pole patřilo vlastníkovi, s nímž měl Lyžař sepsanou nájemní smlouvu. Jenže během roku celé pole koupil Hrtús. A to i přesto, že Lyžař měl na pozemek podle členů klubu předkupní právo.
„Minulý majitel věděl, že o jeho pozemky máme zájem a v případě jejich prodeje budeme mít předkupní právo. Nicméně je bez našeho vědomí prodal panu Hrtúsovi. Že proběhla změna vlastníka, jsme se dozvěděli až po prodeji a už nebylo možné nijak reagovat,“ líčí na facebookových stránkách Michaela Marousková, která se starala o chod chaty.
Farmář chce nyní po Lyžaři násobně vyšší nájemné než původní majitel.
„To, co požaduje, je nehorázné. Jsou to nekřesťanské peníze, které platit nemůžeme,“ zlobí se předseda Lyžaře Kadlec. Hovořil o sumě osmdesát tisíc korun za pruh dlouhý přibližně čtyřicet metrů a široký patnáct metrů pod vlekem a za necelých 200 metrů čtverečních pod chatou.
„Námi využívaný pozemek pana Hrtúse není oproti ostatním nájemcům, kterým patří část sjezdovky a parkoviště, tak velký, aby si řekl o mnohem vyšší částku. Je pak logické, že ostatní nájemci budou požadovat také více a na to naše finanční možnosti nedosáhnou,“ dodává Michaela Marousková.
Právní bitva klub ničí, aniž by vůbec lyžařská sezona začala
Sám Miroslav Hrtús se k záležitosti podrobně vyjadřovat nechtěl. „Záležitost kolem Vysoké mají právníci, tak to nechme na nich,“ poznamenal pouze.
„Je to tak, řeší to právníci. Jednat o tom budeme v Praze ještě do konce roku,“ podotkl Aleš Kadlec. „Ale upřímně, moc nevěřím, že to dobře dopadne,“ rychle doplnil.
Členové klubu jsou z jednání farmáře rozčarovaní. „Nechápeme jednání pana Hrtúse. Sjezdovka na Vysoké funguje několik desítek let a on se všemožně snaží její provoz zlikvidovat svým chováním,“ tvrdí Marousková.
„Je až smutné, jakým způsobem jednání s panem Hrtúsem probíhají. Jeho neochota najít společnou řeč a domluvit se jako normální lidé, to není vůbec možné. Vše je v rukou právníků, což nás také finančně ničí, ještě než vůbec lyžařská sezona začala.“
Členové TJ Lyžař se o sjezdovku starají ve svém volnu, dobrovolně a jen díky svému nadšení. Na provozu areálu se v současném stavu vydělat nedá. Naopak obvykle každým rokem žádají o snížení či odpuštění nájmu za vlek, který patří městu.
Od farmáře je to odveta za obchvat, tuší lidé i vedení města
Z ohlasů, jež se po sociálních sítích šíří, stojí velká většina lidí za lyžařským klubem.
„S panem Hrtúsem byly problémy vždy a bohužel, svět je čím dál víc o byznysu. Kdo kde může získat víc, jde si za tím,“ píše třeba Kateřina Nygrýnová.
„Je smutné, jak to vše dopadlo,“ přidala svůj komentář Gábina Procházková Lebedová. Ta se podivuje i celému obchodu s pozemkem.
„Nechápu postoj minulého majitele, že vám pozemky nenabídl,“ podotkla. Další diskutující se vyjadřují na Hrtúsovu adresu až nevybíravě, jde podle nich o problémového člověka.
Své zkušenosti s farmářem má i havlíčkobrodská radnice. S tou je Hrtús ve válečném stavu ohledně pozemku pro stavbu jihovýchodního obchvatu. Jako jediný ze stovky majitelů ho odmítl prodat a nepřistoupil ani na žádnou z nabídek na směnu. Vyvlastnění se brání soudně.
Vedení města tak považuje současnou farmářovu snahu za jakousi odplatu. Havlíčkův Brod, ačkoliv sjezdovka neleží v jeho katastru, měl v úmyslu areál - protože ho využívají obyvatelé města i školy - notně vylepšit. A to nyní nemůže.
„Přijde nám, že se pan Hrtús chtěl k pozemkům na Vysoké dostat, aby měl nějakou páku na město. Máme teď strach do areálu investovat, když není jisté, zda bude Lyžař moci pozemky bez problémů užívat,“ vyjádřil se brodský místostarosta Zbyněk Stejskal.
„Nejsem to já, kdo ohrožuje provoz lyžařského areálu“Moje osoba podle článku v kauzách jihovýchodního obchvatu Havlíčkova Brodu a sjezdovky na Vysoké stojí za ohrožením provozu lyžařského areálu i za blokací výstavby obchvatu. Uveřejněná tvrzení nelze ponechat bez odezvy, neboť obsahují zavádějící informace a zasahují do mé cti a dobrého jména. U veřejnosti je vzbuzován dojem, že na mně leží odpovědnost za neexistenci městského obchvatu, jehož výstavbu mám údajně blokovat. V souvislosti s tvrzením, že jsem odmítl prodat i směnit část svého pozemku ležící pod plánovaným obchvatem, jsou záměrně opomíjena fakta. Nutné je dodat, že k provedení směny jsem byl ochoten a také jsem o ní s úřady jednal. Byly mi však nabídnuty zcela nevyhovující pozemky, jejichž rozloha, hodnota, umístění a možný způsob využití absolutně neodpovídaly hodnotě části pozemku v mém vlastnictví. Za zmínku stojí i to, že jsem svůj pozemek sám nabídl městu ke směně, za pro něj výhodných podmínek. Zastupitelstvo však s mým návrhem nesouhlasilo. Pravdou tak je, že k úspěšné realizaci stavby ve veřejném zájmu jsem se snažil přispět, úřady se však odmítly dohodnout na oboustranně akceptovatelných podmínkách a zvolily radši cestu vyvlastnění bez poskytnutí náhradních pozemků. Snaha města v této souvislosti apelovat na veřejné mínění a vzbuzovat dojem, že bezdůvodně blokuji veřejné projekty, je zřejmá i z vyjádření místostarosty Havlíčkova Brodu, pana Zbyňka Stejskala, podle kterého jsem koupil pozemky pod lyžařským vlekem a chatou spolku Lyžař Havlíčkův Brod z. s., abych měl „páku na město“. Odmítám, že by mé rozhodnutí koupit předmětné pozemky vycházelo z takových pohnutek. Spolek tvrdí, že požaduji „nekřesťanské“ peníze za pronájem svých pozemků. S nabídkou prodloužení nájmu pozemků za odpovídající nájemné, reflektující růst cen, ke kterému došlo za posledních 12 let, během nichž nájemné spolku nebylo zvýšeno, jsem se s dostatečným předstihem před začátkem sezony obrátil na představitele spolku. Po vzájemném jednání jsem dokonce přistoupil na snížení původně požadovaného nájemného a souhlasil jsem i se vzdáním se svého práva na smluvní pokutu, která mi v důsledku nevyklizení pozemků po konci nájmu od spolku náleží. Ani na tyto podmínky spolek nepřistoupil. Nelze přitom odhlédnout od faktu, že spolek využívá mé pozemky k podnikání a že k mnohem razantnějšímu zvyšování nájemného přistoupilo i samo město Havlíčkův Brod při pronájmu vlastních nemovitostí. Nutno dodat, že spolek nadále bez jakéhokoliv právního titulu mé pozemky neoprávněně využívá ke svým podnikatelským aktivitám a ani při panujících sněhových podmínkách žádné nájemné dosud neuhradil. Nejsem to tedy já, kdo ohrožuje provoz areálu, ale spolek, který svým arogantním jednáním a neochotou domluvit se na podmínkách nové nájemní smlouvy pokračuje v protiprávním užívání mého majetku. Spolek, který sám část areálu získal do svého vlastnictví darem a každoročně dostává vysoké příspěvky na svůj provoz, odmítá respektovat, že při svých podnikatelských aktivitách na cizích pozemcích se nemůže chovat jako jejich vlastník a jednostranně si diktovat podmínky jejich užívání. Samo město má přitom s lyžařským areálem podnikatelské záměry. Za nemalou částku si např. nechalo vypracovat projekt sjezdovky na Vysoké. Z opakovaného umělého propojování obou kauz v médiích je tak zřejmá snaha vzbudit ve voličích dojem, že nezdar nákladných projektů, hrazených z veřejných zdrojů, je zapříčiněn vlastníkem dotčených pozemků, jehož vlastnické právo by mělo automaticky ustoupit zájmům jiným a jiných. - Miroslav Hrtús |
