Produkce vlastního kompostu je pro většinu zahrádkářů samozřejmostí. Jen málokdo se vzdá možnosti získat kvalitní hnojivo v podstatě bez nákladů. Ty obvykle vznikají pouze na počátku – při zakládání kompostu, kdy si někteří zahrádkáři pořizují speciální plastové nádoby. Řada měst a obcí však nabízí zájemcům tyto kompostéry zdarma, aby se snížilo množství odpadu ze zahrádek v popelnicích na směsný odpad.
„Pokud je někdo solidní zahrádkář a bere pěstování alespoň trochu vážně, tak si kompost založí. Je to kvalitní a generacemi prověřené hnojivo plné živin. U nás v kolonii, kde máme kolem 350 zahrádek, mají kompost odhadem tak tři čtvrtiny lidí,“ popsal Otakar Šuhaj, tajemník a místopředseda základní organizace Českého zahrádkářského svazu (ČZS) Stalingrad ve Žďáře nad Sázavou.
Podle jeho slov vlastní kompost mimo jiné vyřeší, kam odložit nadbytečný bioodpad ze zahrady. Nadšení pěstitelé mohou ještě tvorbu tohoto hnojení podpořit tím, že do něj budou nosit rostlinné zbytky z kuchyně – třeba slupky z brambor, okrojky z ovoce a zeleniny či kávovou sedlinu a výluh z čaje. Materiál pak musí nejméně rok, ideálně ale déle zrát.
Ale také lidé, kteří kompost založený z různých důvodů nemají, a přesto by chtěli svým záhonkům dopřát tento typ hnojiva, mají dost možností. Kromě koupě pytlovaného kompostu ve specializovaných obchodech mohou využít i služeb kompostáren, které jsou k dispozici v řadě měst a obcí na Vysočině.
Zájem roste i mezi soukromými zemědělci
Jedním z nich je například Pelhřimov, kde kompostárna funguje již více než dvacet let. Provozují ji Technické služby města Pelhřimova (TSMP).
„Dříve byl výsledný produkt využíván pouze pro potřeby města a technických služeb při údržbě veřejné zeleně. Od roku 2018 je ale registrován u Ústředního kontrolního zkušebního ústavu zemědělského jako organické hnojivo pod názvem PEkompost, a je určen jak pro údržbu veřejné zeleně ve městě, tak pro prodej široké veřejnosti,“ přiblížila mluvčí pelhřimovské radnice Andrea Unterfrancová.
Zájem o PEkompost se podle ní zvyšuje a produkt se už dostává do povědomí nejen veřejnosti, ale i soukromých zemědělců. „V roce 2021 občané zakoupili 385 tun a v roce 2022 již 411 tun tohoto velice kvalitního materiálu. A soukromí zemědělci si pomalu začínají kupovat náš materiál také,“ vylíčila ředitelka TSMP Eva Hamrlová. Zatímco v roce 2021 si tito podnikatelé pořídili u TSMP 70 tun kompostu, jen za letošek už jim bylo prodáno 500 tun.
Mezi veřejností je bezpochyby největší zájem o propagační akci s názvem Nakopej si pytel, při níž je rozdáván kompost zdarma obyvatelům Pelhřimova a jeho místních částí. Vlastními silami si mohou nabrat jeden pytel hnojiva.
„Poprvé tuto akci organizovaly technické služby v roce 2021 a rozdaly se zhruba tři tuny kompostu. Loni již byla akce na jaře i na podzim a občanům bylo rozdáno kompostu osm tun,“ vyčíslila ředitelka. Letos událost připadá na sobotu 22. dubna, přičemž zájemci mohou do kompostárny v Myslotínské ulici dorazit mezi 8. a 12. hodinou.
Kvalitu pelhřimovského kompostu potvrzují také výsledky testů, jež nedávno provedla společnost ZERA. „Výsledek je velice pozitivní, především hodnoty obsahu živit jsou velmi vysoké,“ uvedla Hamrlová.
Do základů míří obsah hnědých kontejnerů
Nákup je navíc i dobrou ekonomickou variantou. Za katrovaný kompost – jemnější materiál již po přesívání – zaplatí zájemci 500 korun za tunu. 300 korun vydají za tunu nekatrovaného kompostu.
Kromě toho jde o koncentrát, jenž si pěstitelé před použitím teprve namíchají ve vhodném poměru s půdou. V zahrádkářských prodejnách a obchodních řetězcích si totiž zákazníci většinou pořizují již „naředěný“ pytlovaný substrát – směs kompostu se zeminou.
Pelhřimovská kompostárna vyprodukuje ročně kolem 1500 tun kompostu. Ač prodej zaujímá nyní také část produkce, materiál používají technické služby hlavně pro údržbu veřejné zeleně – pro kultivaci i nové výsadby.
„Kompost také využívá město Pelhřimov na úpravu finálního povrchu při svých investičních akcích,“ doplnila Zdeňka Lišková, vedoucí odpadového hospodářství TSMP.
Pro výrobu kompostu slouží bioodpad, který vyprodukuje město i jeho občané. Při tomto procesu dochází k likvidaci obsahu hnědých kontejnerů, dále se na zakládku kompostu používá i posečená tráva, listí a drcený dřevní odpad vznikající při běžné údržbě zeleně ve městě.
