Uložení bioodpadu řeší Brod ve spolupráci se zemědělci a farmáři z okolí. Ti si ho odebírají, dotřiďují a ukládají ve svých kompostárnách. Město jim za tuto službu platí. Jedná se v podstatě o poplatek za uložení odpadu.
Jenže tyto poplatky rostou. Město musí přistoupit na podmínky zemědělců. Bioodpadu, který může skončit v kompostárně, není málo. A ne vždy ho lidé dokážou správně vytřídit, farmáři ho čím dál častěji musí přebírat a vyhazovat například větve, které do něho nepatří. A to se prodražuje.
V několika částech Brodu v posledních měsících změnily technické služby systém svozu odpadu. Obyvatelé vybraných vilových čtvrtí dostali nové barevné popelnice a odpad nově třídí už v domácnostech. Ovšem hnědé popelnice na bioodpad mezi nimi nebyly.
„Bylo to právě proto, že nemáme zcela dořešenou koncovku,“ vysvětluje Zbyněk Stejskal, havlíčkobrodský místostarosta, do jehož gesce technické služby a nakládání s odpady patří.
Vedení města má obavy z odpadu ze zahrad
Vedení města se netají obavami, co by rozdání hnědých popelnic způsobilo. Ty by se podle radnice plnily nikoli bioodpadem z domácností, ale odpadem ze zahrad. A lidé by přestali kompostovat, ale začali by zbytky vyhazovat.
„Bylo by to pro ně pohodlnější. Nezabírali by kompostem svůj pozemek a odpad by vyhodili. Toho se trochu bojíme. Množství bioodpadu by nám násobně narostlo a stejně tak s tím spojené platby zemědělcům za uložení,“ podotkl Stejskal.
Obyvatelé města si z toho nejspíš sami vydedukovali, že v Brodě kompostárna chybí. Taková, kterou by provozovaly technické služby a kam by se bioodpad z celého města svážel a dále zpracovával. Kompost by si pak mohli občané vykupovat a využívat na zahrádkách.
„Nebylo by to špatné řešení. Určitě by to spousta lidí uvítala, já taky. Snažím se sám kompostovat, ale ne vždy se to podaří v množství a v době, kdy bych to zrovna potřeboval. Uvítal bych, kdybych si mohl dojet pro kárku kdykoli a neměl bych s kompostem starosti,“ souhlasí s požadavkem Pavel Kučera, jeden z obyvatel Havlíčkova Brodu.
Technické služby dostaly úkol vše propočítat
O městské kompostárně však radnice dosud neuvažovala. „Nemáme k tomu v tuto chvíli vůbec nic. Žádné odhady investičních a provozních nákladů, představu o velikosti kompostárny a dokonce ani o jejím případném umístění,“ konstatoval Zbyněk Stejskal.
V návaznosti na zájem obyvatel na veřejném fóru dostaly technické služby za úkol provést finanční analýzu, zda by se vlastní kompostárna Brodu vyplatila. Měly by vypracovat různé varianty. Vycházet mají ze zkušeností podobně velkých měst, která už kompostárnu provozují.
Podle místostarosty Stejskala bude už samotné vytipování lokality, kde by kompostárna mohla být umístěna, oříšek. „To bude nesmírně obtížné. Bude to chtít velmi vstřícné sousedy,“ poznamenal. Velkoobjemová kompostárna totiž není příliš voňavé zařízení.
Propočítat se budou muset i náklady na obsluhu a dotřídění odpadu, který by měl v kompostárně končit. A nejasný je prozatím radnici i celkový legislativní rámec. Otázky se týkají toho, zda bude na kompost pohlíženo jako na odpad, či jako na surovinu, za jakých podmínek ho bude moci prodávat lidem a jak moc by ho musela připravit a upravit.
Mnohem větší prioritou je překladiště odpadu
„Je třeba se tomu věnovat podrobně hlavně po finanční stránce. Zřídit kompostárnu zní sice líbivě a hezky, ale nakonec zjistíte, že se vám vyplatí platit za likvidaci bioodpadu v některých už fungujících kompostárnách na Vysočině,“ podotýká místostarosta.
Upozornil, že v současné době má v oblasti odpadů město před sebou jiné investice. Ty největší mají jít na přestavbu sběrného dvora, v němž by mělo vzniknout nové překladiště odpadu. Úpravy souvisí s legislativou a blížícím se zákazem skládkování. Komunální odpad by se v budoucnu měl v Brodě překládat a odvážet nejspíše do Brna do spalovny.
„To pro nás bude priorita na nejbližší roky. Kompostárna by byla až ve druhém sledu,“ zdůraznil Zbyněk Stejskal.
