Dosud nepublikované fotografie z rodinného archivu rodiny Haugwitzů působí místy úsměvně. Jejich kouzlo je v detailu i v souvislostech. V těch černobílých snímcích je také víc příběhů, než se na první pohled zdá!
Ukazují, že se mezi válkami „vysoká společnost“ na Třebíčsku běžně chodila koupat v létě do rybníků. To bylo v době, než si těsně před válečným konfliktem začala pořizovat bazény.
Dámy i pánové oblékli módní koupací úbory a v dobrém rozmaru se ráchali ve vodě plné kaprů.
„Léto rodiny Haugwitzovy, tedy majitelů zámku v Náměšti nad Oslavou, se odehrávalo při pěkném počasí u rybníků mezi Studencem a Pozďatínem. Oblíbený byl Vrbinec kousek od Pozďatína i Rathan, ten velký rybník u Náměště,“ říká správce zámeckého mobiliáře Lukáš Gregor. Tyto vodní plochy totiž Haugwitzům patřily.
Plavat se hraběnka učila v dřevěném rámu
K vodě s nimi vyráželi známí a přátelé - například vnuk slavného německého kancléře Otto von Bismarcka, Valdštejnové, Salmové i Šternberkové. U rybníků majitel zámku v Náměšti, Jindřich hrabě Haugwitz, nechal postavit dřevěné molo a altán. Nic honosného, šlo o konstrukce sbité z obyčejných prken.
Je jisté, že když tam velkostatkář zrovna nebyl, využívali molo a altán při vodních radovánkách i místní obyvatelé.
„Na jedné z fotografií vidíme Miu, jak se říkalo Marii hraběnce Haugwitzové. Narodila se v roce 1900, byla to o rok starší sestra posledního majitele Náměště. Plave ve dřevěném rámu, lépe řečeno učí se v něm plavat. Doprovází ji učitelka plavání,“ vysvětluje Gregor.
Na dalším snímku je Alice Haugwitzová, rozená Károlyi. Manželka posledního majitele se podle všeho koupe v rybníku Vrbinci.
Tou dobou, ve 30. letech minulého století, už byla koupací móda odvážnější. Dámy dávno odložily čepce a dlouhé šatové úbory.
Jiný snímek z této série, dodnes uchované v brněnském Moravském zemském archivu, zachytil Leopolda hraběte Šternberka.
Užívali si u nového zámeckého bazénu, za chvíli trpěli na frontě
V roce 1939 si Haugwitzové na zámku v Náměšti nechali postavit betonový bazén v horní části anglického parku. U bazénu se v létě soustřeďovala společnost.
Na fotografii z roku 1942 jsou zachyceni krom menších dětí dva starší mladíci, bratři Hans a Karl Anton. Byli z osovské rodové větve Haugwitzů. Hanse fotograf zachytil, jak stojí vně bazénu a má zkřížené ruce. Tehdy mu bylo dvaadvacet let. Nedlouho poté padl na východní frontě.
Karl Anton Haugwitz je v bazénu zachycen pravým bokem k fotografovi. Tenkrát byl ještě zdravý. Posléze přišel na východní frontě o nohu. Válku přežil a v 90. letech se podílel na obnovení tradice náměšťských zámeckých koncertů.
V bazénu se ten slunný den koupali také dva potomci rodu Baratta ze zámku Budišov.
Profesionální vnuk kancléře Otto von Bismarcka na návštěvě
Manželé Haugwitzovi měli široké spektrum přátel. Mezi nimi i vnuka významného německého kancléře Otto von Bismarcka, knížete stejného jména. V roce 1932 přijel se ženou na přelomu června a července na několik dní do Náměště. Z té doby existuje jeho podpis v knize hostů a další fotografie - například jak se opaluje na zámecké terase.
„Nejsem si vědom, že by tento pán byl společensky významný něčím jiným než tím, kdo byl jeho dědeček,“ podotkl Lukáš Gregor.
Jiná fotografie z roku 1939 byla pořízena v Třebíči v zámeckém parku, kde si i Valdštejnové vybudovali nový bazén. Dnes je zasypaný.
Vyfotografovat se nechala malá Diana Šternberková s maminkou Cecilií v krásných tmavých plavkách. Dnes Dianě patří například renesanční zámek Častolovice, jenž restituovala, opravila a zřídila u něj i malou zoologickou zahradu. Zámek v podhůří Orlických hor je přístupný veřejnosti.
U stejného bazénu v tentýž den se společně vyfotili Rita Czerninová a Cecilia Šternberková - obě sedí. Jindřich Haugwitz má přehozený župan přes rameno. A jsou tam taky Salmové a otec Diany Leopold Šternberk.
Haugwitz se stal Němcem. Po válce ho ale místní podpořili
Ze série se trochu vymyká fotka z roku 1937, která je ze Středomoří, kam Haugwitzové podnikli cestu. Objeli větší část Středozemního moře. Úplně vlevo je Jindřich hrabě Haugwitz, úplně vpravo jeho bratr Otakar. Jméno krásky uprostřed zůstalo neznámé.
Muž se slunečníkem, to není nikdo jiný než hrabě Belcredi. Jeho rodině patřil například zámek v Líšni. Belcredi Jindřichu Haugwitzovi pomáhal za války v protiněmecké činnosti. Organizovali výraznou finanční podporu rodinám postiženým nacistickým režimem.
Jindřich Haugwitz na naléhání některých přátel přijal počátkem války německé občanství. Zřejmě aby chránil své blízké. Osud ho dostihl. Po válce byl zatčen a postaven před lidový soud. Zároveň se mu ale dostalo možná nečekané podpory od lidí z Náměště.
Na místním národním výboru odevzdali na podzim roku 1945 potvrzení, že se choval k obyvatelům města loajálně, neudával a nepáchal proti nim žádnou trestnou činnost. V rámci Benešových dekretů byli Haugwitzové vyhoštěni ze země. Stejně jako Valdštejni.
