Posledním, kdo se pokusil chátrající památku zachránit, byl Uwe Ruhm z Irska. Ten historický objekt na návrší směrem na Chotěbudice objevil před několika lety. V roce 2007 pak s Jemnicí podepsal smlouvu o smlouvě budoucí, ve které se zavázal k investicím.
Bohužel přišla krize a s ní nedostatek peněz. "Pan Ruhm se pokoušel doma v Irsku prodat nemovitost, ze které by zaplatil opravu hrobky. To se mu nedařilo, stále se tak záměr oddaloval. Mezitím sem alespoň občas zajel, vysekal náletové dřeviny, provizorně zapravil děravou střechu, víc ale nezvládal," uvedl jemnický starosta Miloslav Nevěčný.
ANKETA: Vyberte památku, která stojí za záchranu |
Letos v dubnu Ruhm zemřel. "Projednali jsme s jeho paní celou záležitost i smlouvu a hrobka se bez dalších nároků vrací městu," doplnil starosta.
Podle jeho odhadu by bylo potřeba čtyři až pět milionů korun na její rekonstrukci a na to Jemnice nemá. "Rodina Pallavicinů, která se soustředí v Maďarsku, o mauzoleum zájem nemá," doplnil.
Místostarosta města Petr Novotný se nechal slyšet, že pokud se podaří najít vhodný dotační titul, Jemnice se do opravy pustí.
Vykradené sarkofágy
Hrobka byla v minulosti několikrát vykradena, nejvážněji se na ní podepsali vandalové v roce 1992. Tehdy odtahali mramorová víka ze sarkofágů, naházeli je na zem, vylámali čelní stěny, poškodili rakve.
Jemničtí poté nechali nabalzamovaná těla spálit v krematoriu. "Je zajímavé, že pro urny s popelem svých předků si potomci Pallavicinů přijeli teprve letos na jaře," podotkl Nevěčný.
Rodinné mauzoleum vyrostlo na pěkném místě nad městem v letech 1901 až 1902. Památkáři o hrobce hovoří jako o jedinečné neoklasicistní architektuře, autory návrhu jsou vídeňští architekti Otto Hofer a Wilhelm Zech. Koncept stavby má půdorys rovnoramenného kříže se zaoblenými rohy, součástí je kopule. Odborníci zmiňují, že se možná na výzdobě podílel i Josip Plečnik.
Stav celého objektu se dlouhodobě stále více zhoršuje. "Poškozené venkovní omítky místy úplně chybějí a obnažené cihelné zdivo se drolí. Problémem je i vysoká vlhkost," zmiňují pracovníci Národního památkového ústavu. Rodina Pallavicinů vlastnila jemnické panství mezi lety 1842 až 1945. Měla významné kontakty na vídeňském dvoře.
