Cílem odborníků ze společnosti Archaia Brno bylo v rámci záchranného archeologického průzkumu primárně hledat podobu původního gotického kostela a zjistit případné podzemní prostory pod kostelem.
Dnešní barokní chrám, jak připomínají archeologové, měl svého předchůdce. Původní kostel byl zmiňován již v roce 1325. Tehdy opat sedleckého cisterciáckého kláštera Bedřich Sasík u krále Jana Lucemburského vyprosil patronát k farnímu kostelu.
Přibližnou podobu kostela před barokní přestavbou, kterou inicioval majitel panství Jaroměřice hrabě Jan Adam Questenberk, lze sledovat i na několika vedutách města ze 17. století.
Narazit na původní zdivo kostela se archeologům podařilo hned v jedné ze dvou sond v hlavní lodi kostela.
„Pod přibližně metrovou vrstvou stavebních sutí jsme objevili kamennou zeď a podlahovou úroveň původního středověkého kostela,“ popsal archeolog Petr Duffek.
Pod podlahou byly odhaleny kosterní ostatky čtyř lidí. Tito mrtví byli na tomto místě evidentně pohřbeni.
„Vzhledem k velikosti a umístění sond nebylo možné odhalit kosterní pozůstatky celé, ale pouze jejich části. Jednalo se o hlavu s trupem v sondě 2 a o dolní končetiny dvou jedinců a lebku v sondě 1 v hloubce kolem 1,8 metru,“ popisují archeologové ve své zprávě.
Pod lavicemi se našly mince, brože, prsteny i růžence
Všichni nebožtíci leželi na zádech orientovaní ve směru západ - východ. „U dvou z nich bylo identifikováno uložení v rakvi či na pohřební desce. V hrobech se nenacházela žádná osobní výbava či milodary. Z vrstev, do nichž byly hroby zahloubeny, a jejich nadloží, pochází středověká keramika a mince, které tyto situace datují nejdříve do začátku 14. století,“ upřesňují archeologové.
Spekulovat o tom, kdo pohřbení jedinci byli, je velmi obtížné. „Jedná se o ostatky dospělých jedinců, ale nejsme schopni je identifikovat. V kostelech se však obecně pohřbívaly významnější osobnosti z řad šlechty nebo kněží,“ dodal Duffek.
Přímo pod kostelními lavicemi byla pomocí detektoru kovů rovněž nalezena kolekce mincí od 17. století do konce 20. století, dále drobné oděvní kování, knoflíky, brože, prsteny a části barokních růženců.
„K nálezům patří i závěsný pružinový zámek pocházející z destrukce původního gotického kostela. Nalezen byl také hrot šipky s největší pravděpodobností pocházející z luku,“ poznamenal archeolog.
Další archeologické práce by měly pokračovat na jaře
Pracovníci společnosti Archaia Brno stačili prostor prozkoumat ještě pomocí geofyzikálních měření.
„Zatím jsou k dispozici pouze dílčí výsledky. Až bude vyhotovena závěrečná zpráva, budou na základě toho naplánovány další archeologické práce. Ty by měly pokračovat pravděpodobně v jarních měsících příštího roku,“ dodal Duffek.
Na svou generální rekonstrukci památka dlouho čekala. Technický stav chrámu, který byl vysvěcen v roce 1738, byl rok od roku horší. Trámy ničil tesařík, plíseň, vlhkost a kupole věže praskala. Ohroženy byly i vzácné fresky, včetně té, jež se nachází v kupoli lodi. Namaloval ji roku 1734 Karel František Tepper a oslavuje svatou Markétu.
Jaroměřická farnost získala na záchranu kostela, který je národní kulturní památkou, necelých 85 milionů korun. Dalších deset milionů půjde ze státního rozpočtu, zbývající část bude financovat církev.
