"Aktuálně pomalu končí vlna čirůvek májovek a polniček raných. Naopak začalo období, kdy se v městských parcích a postupně i v lesích objevují pečárky neboli žampiony. A to jak červenající, tak žloutnoucí druhy," říká předseda jihlavského mykologického klubu Jiří Burel.
O uplynulém víkendu on a jeho kolegové nalezli také hnojníky, křehutky, špičku obecnou, penízovku dubovou, opeňku měnlivou, a dokonce i první jedovaté houby, vláknici plsťovitou a muchomůrku tygrovanou.
Muchomůrka tygrovaná je záludná houba, která se dá zaměnit za muchomůrku šedivou nebo za muchomůrku růžovku, které se lidově říká masák, varují odborníci. Proto je dobré si na ni dávat už teď pozor.
Otrava má svá specifika, na která upozorňuje na svých stránkách Česká mykologická společnost. Cituje i odborníka Jiřího Kubičku.
Zanedlouho po požití houby se objeví nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, bušení srdce a rozšířené zorničky, stavy únavy a zmatení střídané zvýšenou aktivitou, až manickou euforií s halucinacemi, připomínající alkoholové opojení.
"Otrávený hodně mluví, bez příčiny se směje nebo pláče, bije sám sebe, pobíhá, tyká lékaři i sestře, někdy jim hrubě, až sprostě nadává. Inzultovaný lékař zapsal jednou do chorobopisu, že se pacient choval jako vzrušený primitiv," uvádí Kubička.
Postiženého je nutné převézt k lékaři. Nedoporučuje se vyvolávat zvracení. Při léčbě se tlumí projevy neklidu, aby si pacient neublížil.
Od června začnou růst i první muchomůrky zelené a jízlivé, další z nebezpečných jedovatých hub.
Nástup houbařské sezony je dobrý, zatím vychází počasí
Letošní nástup houbařské sezony mykologové hodnotí jako průměrný. "S ohledem na příznivé teploty a vlhkost jsou aktuálně podmínky relativně dobré. Pokud nepřijdou tropické teploty a ještě občas zaprší, bude růst hub pokračovat v pozitivním trendu. Měly by se objevit další muchomůrky, hřiby a holubinky," vysvětlil jihlavský mykolog Jiří Burel.
Kromě zmíněných hřibů koloděje a dubového se začíná sem tam objevovat taky hřib kovář.
"Očekáváme ale i první kozáky, křemenáče, klouzky a babky. Pokud ovšem houbaři vyrazí s košem do lesa, jejich úlovek nebude bohatý. Hřiby zatím rostou jen velmi ojediněle a spíše v prosvětlených parcích podél vodních toků než v hustých smrčinách. Na plné koše hřibů a třeba i holubinek a muchomůrek si budeme muset ještě nějaký týden počkat," upozornil Burel.
Jeho kolega Jiří Sára zmiňuje, že hřib koloděj se dá v těchto dnech najít dokonce v Jihlavě pod Jánským kostelem.
Nejen hříbky jsou dobré houby. Jiří Burel si s manželkou v týdnu pochutnal na plodnicích pečárky bělostné. "Je z blízkého příbuzenstva pečárky ovčí. Voní po anýzu, slabě žloutne na otlačených místech či na řezu a takto žlutá zůstane," popsal.
Kdo si není jistý tím, zda si přinesl jedlé houby, nebo má netradiční houbařský úlovek, může se zastavit pro informace například v jarní mykologické poradně v Jihlavě.
Je otevřená až do 24. června vždy v pondělí od 16 do 17 hodin v předsálí Muzea Vysočiny na Masarykově náměstí. "Houby je nutné do poradny nosit celé, neočištěné, s podzemní částí, nejlépe několik plodnic v různém vývojovém stadiu," zmiňují odborníci.
