V Česku žijící Salas založil na portálu Donio veřejnou sbírku na vytvoření reprodukcí gobelínů, ztvárňujících příběh Tristana a Isoldy. Cílová částka je 200 tisíc korun. Nyní je jeden z gobelínů v Musée de la ville a dalších šest je na belgickém ministerstvu zahraničních věcí.
„Do konce října budou restaurovány. Spolek zámek Brtnice by rád vrátil na zámek reprodukce těchto slavných děl. V květnu jsem byl v Bruselu a měl jsem jednání v Musée de la ville, abych domluvil možnost vystavení reprodukcí gobelínů na brtnickém zámku,“ sdělil Salas, jenž je od roku 2020 předsedou Spolku zámek Brtnice.
Touto aktivitou chce Salas přispět ke zviditelnění a záchraně zámku, který je dlouhodobě nejohroženější velkou kulturní památkou v kraji.
Majitelé brtnického panství z italského rodu Collalto byli velkými mecenáši a milovníky umění. Jedna z historických zmínek o gobelínech na brtnickém zámku se váže k datu 23. června 1723, kdy Brtnici navštívil císař Karel VI. při cestě na svou královskou korunovaci.
„Pro tuto příležitost připravil Antonio Rambaldo Collalto pro císaře pokoj, ve kterém vystavil sedm gobelínů od Tiziana. Největší gobelín měří 3,36 krát 5,18 metru a Tizian na něm zobrazil Tristana s rytířem Lancelotem,“ přiblížil Salas.
Při výročí 300 let od návštěvy císaře na zámku
Jeho záměrem je nechat na speciální textil vytisknout kopie gobelínů, kvalitně je zarámovat a 15. listopadu vystavit v takzvané enfiládě brtnického zámku – místnostech s průhledem tvořeným dveřmi v jedné ose.
Ve zmíněný den totiž uplyne tři sta let od druhé návštěvy císaře Karla VI. na zámku v Brtnici. „Máme jednu fotografii z roku 1888, kde jsou krásně vidět gobelíny, je to rohová místnost nad zámeckou konírnou, která se podle plánů jmenuje gobelínový pokoj. Tam se ale gobelíny nevejdou, a hlavně tam nyní chybí podlaha i strop,“ podotkl Salas.
Ten už třetím rokem shání také zájemce o koupi, který by investoval do jeho obnovy. „Nepřestanu, dokud se zámek nepodaří zachránit,“ řekl Salas.
Kupce se zatím nepodařilo najít, ale Salas na zámku pořádá pravidelné kulturní akce. Chce tím obnovit povědomí o zámku, který býval díky Collaltům v baroku a renesanci významným kulturním centrem této části Moravy.
Zorganizoval koncert pro princeznu Isabellu
„Přes Brtnici vedla císařská stezka z Vídně do Prahy a díky uměleckému mecenášství a pohostinnosti Collaltů se na zámek sjížděla řada významných osobností a umělců,“ vysvětlil Salas.
Spolek zámek Brtnice je nezisková organizace, sdružující přátele zámku Brtnice. Pořádá pravidelné prohlídky zámku, organizuje zde koncerty, výstavy či divadla.
„Podařilo se nám například zorganizovat koncert pro princeznu Isabellu Collalto. Koncert získal druhou cenu v krajské anketě Zlatá jeřabina o kulturní počin roku,“ dodal Salas.
Isabella Collalto de Croy je potomkem posledních šlechtických majitelů Brtnice z rodu Collalto. Isabella je nejstarší z pěti dcer Manfreda Collalta, který strávil dětství ještě na brtnickém zámku.
Položení květin k soše rakouského patrona
Salasovi se v červenci roku 2021 podařilo uspořádat návštěvu Isabelly a její rodiny v Brtnici a na dalších místech moravského collaltovského panství. Collaltům byl zámek zkonfiskován státem v roce 1945. V roce 1947 se Collaltové vrátili na rodové sídlo Castello San Salvadore u severoitalského Susegana.
Tizianovské gobelíny se do Brtnice dostaly v roce 1723. Jaká však byla jejich cesta z Brtnice do Bruselu, to zatím Salas nevybádal.
Pokud jeho plán vyjde, chtěl by slavnostní představení gobelínů v Brtnici 15. listopadu Salas zahájit položením květin k barokní soše rakouského patrona sv. Leopolda u výpadové silnice z Brtnice na Jihlavu. „Sochu nechal udělat Antonio Rambaldo Collalto, aby se tam císař mohl pomodlit,“ řekl Salas.
Brtnice byla přibližně v půli cesty mezi Prahou a Vídní, a proto se tam často císaři zastavovali k odpočinku a noclehu. V letech 1630 až 1723 to byli Ferdinand II., Ferdinand III., Leopold I., Josef I. a Karel VI.
29. dubna 2023 |
