Odběry krve, plazmy, kostní dřeně či orgánů k transplantaci, to vše se děje bezplatně. Dárci krve mají akorát nárok na den volna, občerstvení a jednou ročně mohou uplatnit odečet při ročním zúčtování daně z příjmu.
„Lidé dárcovství vnímají jako snahu pomoci, jako jistý druh charity,“ připomíná mluvčí havlíčkobrodské nemocnice Petra Černo.
Dárcovství spermatu a vajíček je v České republice také oficiálně bezplatné, ale každé odběrové pracoviště platí dárcům sumu za náklady a nepříjemnosti, které jsou s odběrem spojeny.
V praxi je to proto vnímáno jako možnost příležitostného výdělku. U mužů se jedná o 500 až 1 200 korun za odběr spermatu, u žen se odměna za odběr vajíček může vyšplhat až na 25 tisíc korun. Ceny se ale liší. Záleží na pracovišti, kde se odběr dělá.
Na Vysočině je možné darovat své pohlavní buňky v jediném centru asistované reprodukce. Jedná se o Sanus, který sídlí v budově jihlavské nemocnice. V současné době do dárcovského programu zařazuje pouze muže, kteří jsou ochotni darovat sperma.
Nové dárkyně vajíček do programu nepřijímá. „Dárkyň vajíček je obecně v České republice nedostatek. Ale protože naše centrum je orientováno na regionální klientelu, hlad po darovaných vajíčkách na Vysočině není. Z tohoto důvodu jich máme dostatek,“ vysvětluje Roman Rybář, vedoucí embryolog centra Sanus.
Osmisetkorunová odměna
Spolupráci s muži, kteří jsou ochotni darovat sperma, centrum Sanus naopak vítá. Odměna za jednu dávku ejakulátu zde dosahuje 800 korun. Mužů, kteří by mohli pomoci neplodným párům splnit si sen o kompletní rodině, je ale málo.
Na vině je i to, že adepti musí projít přísným sítem zdravotních prohlídek a testů. A velká část požadované limity nesplní.
Po kom je v nemocnicích na Vysočině nyní poptávka?
|
„Prochází tak jeden z deseti mužů, který nás navštíví a má zájem o tento program,“ potvrzuje Rybář.
Z vyšetření, která se u mužských dárců provádí, je to například spermiogram, mikrobiologické vyšetření ejakulátu, test na pohlavně přenosné choroby i genetické vyšetření. Darování je omezené na určitý počet dávek u jednoho muže.
Dárkyně oocytů (vajíček) jsou zpravidla mladé ženy ve věku od 18 do 33 let.
I ony musejí absolvovat nezbytné zdravotní testy a prohlídky. Odběr vajíček je ale mnohem nepříjemnější než u mužů.
Dárkyně se musí podrobit stimulaci vaječníků, píchat si denně několik dní hormonální injekce, během cyklu absolvují několik prohlídek včetně ultrazvukového vyšetření a odběrů krve.
Samotný odběr vajíček pak probíhá v krátkodobé celkové anestezii. Nejčastěji lidé darují krev. Například transfuzní oddělení havlíčkobrodské nemocnice ročně odebere kolem 4 000 transfuzních jednotek od dárců krve.
Využívají se i autotransfuze, kdy si pacient daruje krev sám pro sebe před plánovanou operací.
Transfuzní a hematologická oddělení nemocnice na Vysočině momentálně nedostatek dárců nepociťují.
Zájemců o darování kostní dřeně je nedostatek
„Dárců krve máme nyní hodně, proto bereme nové jen s trvalým pobytem na Jihlavsku,“ poznamenala mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová. Intervaly mezi jednotlivými odběry krve jsou různé, nicméně ženy mohou darovat svou krev maximálně třikrát za rok, muži čtyřikrát.
Oddělení hematologie a transfuziologie pelhřimovské nemocnice má jako jediné v kraji k dispozici speciální přístroj - separátor. Ten je využíván k odběrům mononukleárních buněk v rámci spolupráce na výzkumu a klinickém zkoušení protinádorových vakcín. Používán je například i k přípravě koncentrátů krevních destiček.
Vítaní jsou v jihlavské nemocnici zájemci o darování kostní dřeně, kterých je podle Moniky Zachrlové nedostatek. Lidé ve věku od 18 do 35 let, kteří chtějí vstoupit do Českého registru dárců krvetvorných buněk, můžou v jihlavské nemocnici podstoupit vstupní vyšetření. Gynekologicko-porodnická oddělení na Vysočině jsou připravena i na odběr pupečníkové krve a tkáně. Ženy se ale musí ještě před porodem zaregistrovat u společnosti, která se zpracováním a uchováním pupečníkové krve zabývá.
Darování pro potřeby ostatních je zpravidla zdarma. Pokud chcete využít pupečníkovou krev pro vlastní potřebu, musíte zaplatit. Za zpracování a uchování krve se těmto společnostem platí přibližně 15 tisíc korun. Roční poplatek za uchování biologického materiálu činí kolem 1 600 korun.
Nemocnice spolupracují také s transplantačními centry. „Pokud máme vhodného dárce orgánů, kontaktujeme toto centrum, což je v průměru třikrát ročně,“ uvedla Petra Černo.
