Námětem byla hypotetická situace, co by se stalo, kdyby se elektrárnou prohnal rychlosti 200 kilometrů v hodině vzdušný vír. Nebylo to běžné cvičení, kterých je v každém kraji několik do roka. Jeho rozsah i způsob provedení byl celosvětově výjimečný v tom, že se cvičilo přímo ve střeženém prostoru jaderné elektrárny.
„Musím zdůraznit, že scénář takové katastrofy je vysoce nepravděpodobný, každopádně musíme být připravení na všechno,“ uvedl šéf bezpečnostního útvaru společnosti ČEZ Roman Havlín.
Na evakuaci více lidí z větší výšky mají hasiči speciální rukávec
Při evakuaci lidí ze střechy jednoho z objektů pomáhal policejní vrtulník z Brna Tuřan. Přijel také speciální sací bagr na odklízení sutin, který funguje jako předimenzovaný vysavač na podvozku nákladního automobilu.
Dále přijeli psovodi se psy vycvičenými na hledání zavalených lidí. V minulosti zasahovali například po výbuchu bytovky ve Frenštátu pod Radhoštěm nebo ve Vilémově na Havlíčkobrodsku, kde spadl silniční most. Taková zvířata musejí být neagresivní, učenlivá, inteligentní, pracovitá. A nesmí se bát výšek, protože někdy je nutné je přepravovat v podvěsu pod vrtulníkem.
Další jednotka hasičů prověřila evakuaci lidí pomocí speciálního rukávce, jenž dokáže za hodinu přepravit z výšky až čtyřiceti metrů šedesát lidí. Z osmipatrové budovy pak hasiči udělali ještě lanovku a po ní spouštěli další evakuované.
Pro přílet vrtulníku do zakázané zóny bylo třeba kulaté razítko
Unikátní byl především přílet policejního vrtulníku, protože vzdušný prostor nad jadernou elektrárnou patří oficiálně mezi zakázané prostory.
„Sehnat kulaté razítko pro přílet vrtulníku a pobyt nad přísně střeženými objekty, nebylo nic jednoduchého. Na druhou stranu je výborné, že si posádka vrtulníku měla možnost vyzkoušet práci nad terénem v Dukovanech,“ uvedl Josef Čapek, velitel zásahu, který zároveň šéfuje hasičům v areálu elektrárny.
Žádost řešil Úřad pro civilní letectví, který vydává povolení pro všechny přesně specifikované zakázané prostory v Česku. „Vyjma Pražského hradu, jenž spadá do kompetence ministerstva obrany,“ uvedl Artur Čunta, inspektor bezpečnosti letů na nedaleké armádní vrtulníkové základně u Náměště nad Oslavou.
Nestihla jsem přemýšlet, jestli se bojím, říká starostka
Evakuaci policejním vrtulníkem si vyzkoušela na vlastní kůži starostka obce Rešice Petra Jílková. Po dobu cvičení zastupovala Ekoregion 5, jenž sdružuje šest nejbližších obcí v pětikilometrovém ochranném pásmu Jaderné elektrárny Dukovany.
„Vrtulník nemohl přistát na střeše, protože budova byla poničená po tornádu. Nefungovaly výtahy, bylo zničené schodiště. Proto zůstal ve visu, záchranář se spustil na laně, mě posadil do vaku, zahákl za nohy a za ruce a oba nás současně vytáhli na palubu,“ popisovala zásah.
Starostka ocenila profesionální přístup. „Na palubě vrtulníku jsem byla opravdu rychle. Ani jsem nestihla přemýšlet, jestli se bojím. Půjdu si ještě zkusit evakuaci po lanovce. Chci vědět, jaké to je doopravdy. Když jde o život, nervy jdou stranou, nastupuje chladné uvažování,“ podotkla Jílková.
Policejní vrtulník obvykle zasahuje například na Mušovských jezerech při zachraňování lidí. V minulosti ale pomáhal třeba při povodních.
