„Tentokrát přijelo padesát až šedesát prodejců,“ hlásí u vstupu organizátor akce Milan Janáček.
I v době, kde lze snad všechno prodat či koupit během pár minut prostřednictvím internetových bazarů, zůstává sázavská burza starých věcí neotřesitelným fenoménem.
„Nejlepší přece je, když to vidíte na vlastní oči. Jezdí k nám hodně sběratelů. Snažíme se držet zaměření na starožitnosti, auto-moto, mince… Nechceme sem pouštět například potraviny nebo nové věci,“ má jasno Janáček.
„Nejlépe se v dnešní době prodávají věci na veterány, hodně lidí se tomu věnuje,“ dodává. A má pravdu - na stáncích jsou k mání výfuky, světlomety a další náhradní díly hlavně na motocykly.
Za možnost nabízet svoje věci zaplatí prodejci 130 korun, návštěvníci akce lidovou dvacetikorunu. Otevřeno bývá už od 7 hodin ráno.
Během prvních tří hodin přišlo do areálu na šest stovek nakupujících. „Nejvyšší návštěva byla zatím 900 lidí, samozřejmě nejvíc záleží na počasí,“ doplňuje Milan Janáček.
Paní Zdeňka nechybí na žádné sázavské burze. „Je tu levné vstupné, prodává se tady i občerstvení, má to atmosféru. Na zdejší burze najdete všechno od slabikáře až po nevím co. Navíc se tu dá na rozdíl od jiných burz nakoupit levně,“ vyzdvihuje Zdeňka.
Co sbírá? „Všechno, co mám dvakrát,“ odvětí se smíchem. „Ne, mám výtvarnou dílnu, dávám věcem další život. Staré české věci jsou nádherné, zajímá mě například česká bižuterie,“ říká žena.
Po areálu chodí s kamarádkou i dcerou. „Kamarádka ráda smlouvá o ceny, dcera jí zase dává tipy, co kde zahlédne. Většinou odcházím s plnou taškou a ještě jim dlužím,“ směje se paní Zdeňka a dodává: „Moji známí z Prahy, kteří za mnou jezdí do dílny, odsud jednou odjížděli s malým náklaďáčkem.“
Od portrétů státníků přes modely letadel až po pivní tácky
Ospalé nedělní ráno osvěžuje harmonikář. Zvuk z jeho nástroje se u vody míchá se starým gramofonem. Sehnat vinylovou desku? Žádný problém. Chcete okovaný cep jako z Žižkových časů? I ten je tu k mání.
Jeden z prodejců má o dodávku opřené portréty státníků. Mezi zarámovanými komunistickými prezidenty Novotným a Husákem je jezdecký portrét Masaryka, vedle nich je Franz Josef s Hitlerem a Stalinem.
Mezi prodejci reportér zastihl i Tomáše Novotného z Chotěboře, který patříval mezi největší české sběratele pivních etiket. „Z etiket od roku 1948 do dnešní doby mám 85 procent toho, co kdy bylo vydáno, tedy asi 27 tisíc kusů. Dalších 120 tisíc jich mám z ciziny, plus 300 tisíc etiket na výměnu,“ líčí muž.
Část svých přebytků nabízel i v Sázavě. A také rozprodává věci, které už doma překáží. „Bereme to s manželkou od půdy do sklepa,“ glosoval Novotný.
Vystavené měl například i modely letadel, které si tvořil v mládí. Jedno za pětatřicet korun.
