Pryč jsou doby, kdy se lidem ze všech stran doporučovalo jíst malé porce vícekrát denně. Dnes platí, že porce by pochopitelně neměly být velké, ale jídel nemusí být mnoho, stačí 2–3, a to dokonce i u většiny diabetiků,“ říká přední český dietolog a diabetolog Štěpán Svačina. Za pravdu mu dává i specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková, propagátorka přerušovaného půstu, která dokonce tvrdí, že příliš časté stravování může vést ke zdravotním problémům.
Doktorka Slimáková vysvětluje přerušovaný půst jednoduše: „Naprostá většina z nás (kromě těch, co chodí ujídat i v noci, ale to je naprostý extrém, kterého bych se doporučila vyvarovat) drží půst v noci, kdy spíme. Dobu, během níž nejíme, je ale někdy vhodné prodloužit i přes den.“ Proč bychom to měli dělat? „Při každém jídle se nám vylučují trávicí enzymy, ale i hormon inzulin ze slinivky břišní, který má za úkol převádět cukry z přijaté stravy do buněk, kde se spalují na energii nebo se přemění na tuky a ukládají se.
Jsou lidé, kteří jedí třikrát denně, k tomu dvě až tři svačinky, tedy v podstatě co dvě hodiny,“ vysvětluje Slimáková. „Každé jídlo, i když je to drobnost, vede ale k uvolnění inzulinu. Uvolní-li se ho příliš, dojde k poruše, které se říká inzulinová rezistence, kdy inzulin nedokáže převádět cukr do buněk. Tím se nám zvyšuje hladina cukru v krvi, což poškozuje cévy, ve kterých se časem začnou ukládat tukové a cholesterolové látky, dochází k jejich ucpávání a ke vzniku srdečně-cévních nemocí. Zvýšená hladina inzulinu a neustálé pojídání můžou způsobit rozvoj nadváhy, cukrovky a dokonce i Alzheimerovy choroby. Řešením je omezit počet jídel v průběhu dne.“ Laicky řečeno prodloužíme dobu, kdy přes noc a den nejíme, a tím umožníme tělu, aby si od trávení taky někdy odpočinulo.
Nejčastější model, podle jakého se lidé stravují, je 12/12, tedy 12 hodin nejíme, 12 hodin jíme. Podle uvedené metody intermittent fasting se u mužů doporučuje režim 16/8, u žen 14/10, což je poměr hodin, kdy nejíme a kdy se stravujeme. To znamená, že muž si dá v 18 hodin večeři a dalším jídlem bude až polední oběd následující den. Zda si v osmihodinovém okně dáte dvě jídla nebo tři, je individuální, důležité je jíst kvalitní potraviny, vyloučeny jsou samozřejmě všechny nezdravé potraviny nebo slazené nápoje.
http://gty.im/883886156
„Výhodné u tohoto způsobu stravování je, že ho může dodržovat zastánce jakéhokoli způsobu stravy, ať už je vegetarián, stravuje se nízkosacharidově, nebo zcela běžně,“ dodává Margit Slimáková. V době, kdy jíme, není podle ní vhodné nějak zásadně omezovat kalorie: „Tím bychom se dostali do redukčních diet, na které naše tělo nepříznivě hormonálně reaguje. Po pár dnech, kdy radikálně omezíme příjem kalorií, sníží naše tělo výdej energie, začne jí šetřit a my si příliš nepomůžeme. Taková redukční dieta funguje maximálně několik měsíců a pak se ztracená kila vrátí zpět, často i s nějakými navíc.“
Kromě výhod, které s sebou přerušovaný půst přináší a jež jsme zmínili v úvodu, je třeba zdůraznit, že ho vítají i zubaři. Vtipně jeho benefity popisuje v knize Kompendium stomatologie doktor Jiří Šedý: „I když má každá oblast výživového poradenství svá specifika, existují pravidla, která jsou obecně platná napříč obory. Negativní účinky má nejen častý příjem populárních sladkokyselých nápojů, ale i častý příjem malých dávek potravin v průběhu dne mezi hlavními jídly (svačinky, anglicky snacking). Poměrně trefně je tento zlozvyk někdy označován jako pasení (anglicky grazing), pro podobnost s chováním býložravců.“ I stomatologové tedy žádají, abychom zubům dopřáli během dne oddych.
Mnohem více se o přerušovaném půstu nebo li metodě intermittent fasting dočtete v článku v aktuálním vydání Ženy a život, které je právě v prodeji.
