Doporučujeme

Frutariánství

Frutariánství | foto: archiv

Hazard jménem Frutariánství

  • 0
Jablko, nebo pomeranč? Tak nějak patrně bude znít otázka, kterou si příznivci tohoto extrémního stravovacího směru kladou před každým jídlem. Frutariáni, jak už název napovídá, konzumují převážně ovoce a jedná se o velmi přísnou formu veganství.

_________________________________________________________

Zastánci tohoto stylu stravování tvrdí, že přináší úlevu od řady chorob a samozřejmě, na což řada lidí slyší, i redukci hmotnosti. Někteří si stojí rovněž za tím, že se jim zlepšily čichové a chuťové schopnosti a získali pocit lehkosti těla i mysli. Mimochodem, asi nejslavnějším propagátorem tohoto stravování byl Steve Jobs, zakladatel značky Apple. Už je vám jasné, odkud se vzalo ono ikonické logo nakousnutého jablka? Jablko si údajně dopřával úplně nejčastěji a měl i několika­týdenní období, kdy nejedl nic jiného.

Sladké, sladké a zase sladké. Frutariáni tvrdí, že jde o stravu chutnou, neboť ovoce patří mezi nejoblíbenější potraviny. Jistě, kousek ovoce si dá rád každý, ale jíst jej od rána do večera? Stále dokola sladké? Přiznejme si, že i přes stále se rozrůstající sor­timent je toto stravování značně jednostranné. O narušení společenského života ani nemluvě. Ono není jen tak vyrazit si s přáteli na večeři a ve všech podnicích se ptát obsluhy, jestli mají na jídelním lístku ovocný salát.

Zhubneme, ale… Frutariáni bývají velmi štíhlí, ovšem ne tím zdravým způsobem. Pokud bychom frutariánství zkoušeli, byť jen krátkou dobu, náš organismus by trpěl nedostatkem základních živin. Ovoce je bohatým zdrojem sacharidů, ovšem ne bílkovin a tuků. Částečně pomoci může právě konzumace ořechů, semínek nebo avokáda, ale ani takto nepokryjeme doporučené dávky. K dostatečnému pokrytí energetické potřeby organismu je nutné konzumovat velké porce ovoce. I tak ovšem zpravidla dojde k razantnímu úbytku hmotnosti a následnému jo -jo efektu po návratu na běžnou stravu.

Nedostatky i nadbytek. Co se vitaminů týče, hlavním problémem je vitamin B12, který je obsažen jen v živočišných produktech, a proto žádnou formu veganství z tohoto hlediska doporučit nelze. Naopak v ovoci hojně zastoupený vitamin C může u citlivějších jedinců vyvolat kopřivku a dlouhodobě vést až ke tvorbě ledvinových kamenů. Z minerálních látek dochází především k deficitu vápníku, železa a zinku. Frutariáni sice namítají, že tyto „drobné“ nedostatky vyřeší doplňky stravy, nicméně řada průzkumů dokazuje, že pro tělo jsou nejlepší všechny živiny přijaté v přírodní formě. A opravdu lze pokládat za zdravý způsob stravování takový, při kterém je nutno do sebe sypat tablety?

Dlouhodobé následky Neustálým příjmem ovoce trpí naše zuby. Nejde jen o velké množství cukru, ale také o agresivní ovocné kyseliny, které narušují ve velké míře sklovinu. Dále frutariánský systém stravování extrémně zatěžuje játra a slinivku břišní. Játra musí neustále produkovat ty stejné látky k trávení cukrů, zatímco slinivka se nadměrně opotřebovává neustálým vyráběním enormního množství inzulinu, který umožní tělu přijatý cukr využít. Je zřejmé, že jednostranná zátěž obecně škodí, a to samé platí i pro naše orgány.

Voda, vláknina a naše planeta Ačkoliv je předem jasné, že tento směr z výživového hlediska kladně ohodnotit nelze, je třeba uvést pár plusů, abychom zůstali objektivní. Ovoce obsahuje velké procento vody, tedy pitný režim je zaručen. Teoreticky mají frutariáni ve stravě dostatek vlákniny. Proč teoreticky? Záleží, jaké druhy ovoce jedí. Například meloun, který obsahuje převážně vodu a cukr, příliš vlákniny do jídelníčku nepřinese. Naopak taková jablka, která jsou na vlákninu bohatá, mohou způsobit při velkém příjmu průjmy. Pomineme-li vý­živovou stránku a podíváme se na problematiku pohledem ekologa, jedno frutariánství upřít nelze. Na rozdíl od produkce masa a mléka totiž zanechává mnohem menší ekologickou stopu.

Jisté je, že frutariánství nelze doporučit vůbec nikomu, kdo nechce hazardovat se svým zdravím a životem. Extrémní nebezpečí pak frutariánství předsta­vuje pro děti, dospívající mládež, těhotné a kojící ženy. A jak to dopadlo se Stevem Jobsem? Jak je známo, zemřel v roce 2011 na rakovinu slinivky břišní. Můžeme se jen domnívat, jaký podíl na tom měl právě jeho stravovací styl. 

Napsala: Jana Šeráková


  • Vybrali jsme pro Vás