Otázka, kterou si ženy při rozhodování o tom, zda se stát svobodnou matkou pokládají, zní: Je pro dítě větší nevýhodou narodit se a být vychováváno bez otce, nebo být dítětem z rozvedené rodiny? Odpověď není jednoznačná, faktem ale je, že pokud se dítě narodí svobodné matce, zcela jistě už mu nehrozí stigma dítěte z rozvrácené rodiny. To dnes koneckonců podle sociologů hrozí každé druhé rodině, kde se partneři rozcházejí ještě před třetím nebo pátým rokem dítěte.
„Jev svobodných matek se v poslední době vyskytuje stále častěji. Ženy, které jsou většinou ekonomicky nezávislé, se k tomuto kroku rozhodnou z různých důvodů. Tím hlavním je bezesporu fakt, že nemají vhodného partnera,“ potvrzuje psycholožka Lenka Čermáková z konzultačního a terapeutického institutu Aktip. Máme právo tyto ženy za jejich rozhodnutí odsuzovat? „Myslím, že ne,“ říká. „Je naprosto jasné a pochopitelné, že naprostá většina žen dítě mít chce a snaží se pro to udělat maximum. Pokud nenastanou dokonalé podmínky, smíří se zkrátka s variantou, která sice není ideální, ale stále je přijatelnou,“ dodává.
„Svět“ žen
Nebude dlouho trvat a ženy se bez mužů obejdou zcela. Budou rodit děti a vychovávat je bez otců, zní předpovědi některých vizionářů. A možná nejsou tak daleko od pravdy. Americká spisovatelka a feministka Shere Hiteová, která se proslavila mnoha genderovými výzkumy, nevidí na rodinách tvořených jen ženským elementem nic neobvyklého. „Proč by ženy nemohly vychovávat děti společně?“ ptá se a rozhodně nemá na mysli lesbické páry. Ve své praxi narazila na nemálo případů heterosexuálních žen, které se svobodně rozhodly tvořit společnou domácnost. Koneckonců, proč také ne? Jen si to představte. Jste sama, bez muže, a máte kamarádku nebo i víc kamarádek se stejným osudem. Tak proč byste vlastně nemohly sdílet společnou domácnost a dělit se o starosti i radosti?
Okolnosti muže do těchto domovů sice nezahrnuly, ale chlapům není vstup zakázán. Dvě nebo tři svobodné matky se zkrátka dohodnou, že budou sdílet jednu domácnost, pomáhat si a podporovat se při výchově svých dětí a dál žít svůj život. Připadá vám to šílené? Bizarní? Možná, ale faktem je, že takový život může být pro osamělou matku mnohem výhodnější a harmoničtější než život někde o samotě. Minimálně v tom, že i s dětmi bude mít společensky bohatší život, odpadnou jí starosti s hlídáním a výdaje za chůvu, stejně jako osamělé a depresivní večery u televize se sklenkou vína nebo čokoládou. Ale nenechte se mýlit, Hiteová rozhodně nevnucuje žádný nový společenský model.
„Svět žen“, matek bez otců, nenabízí jako příčinu, ale jako následek, který nemá nic společného s nenávistí k mužskému pokolení či dokonce dekadencí tradičních rodinných modelů. Koneckonců i členky Dobrovolně svobodných matek ve svých příbězích většinou uvádějí, že k umělému oplodnění nebo otěhotnění bez lásky přistoupily jenom proto, že se v jejich životě stále neobjevil ten pravý a jim už se nezadržitelně ozývalo tikání biologických hodin. Odpovídá tomu i věk těchto žen, který se pohybuje v rozmezí od třiceti do čtyřiceti let. Kromě toho jde většinou o ženy, které jsou dobře zajištěné, mají slušnou práci a mají dítěti co nabídnout – především tedy hodně lásky. Kdo chce, může se se svým příběhem svěřit na diskuzním fóru komunity Dobrovolně svobodných matek, kam si tyto ženy chodí pro rady i pochopení, které se jim třeba v běžném životě nedostává.
