Diskutuje o něm celá společnost včetně lékařů, psychologů, psychiatrů, sexuologů i samotných „dětí“. O sexu se píše, sexuální život všech generací se zkoumá, sexuální výchova se přednáší už na základních školách a sex se stal samozřejmou součástí filmů, které nesou podtitul rodinná komedie a vysílají se v neděli odpoledne.
Nelze mu uniknout. Nejspíš proto tolik těch, kterým je přes čtyřicet, lká nad zkažeností mládeže. Dnešní dospívající však nejsou nijak zkažení. Ne víc než generace před nimi. V mnoha směrech jsou dokonce zodpovědnější a to právě díky větší informovanosti. Rovnice „čím dřív a víc o sexu vím, tím dřív s ním začnu“ neplatí.
Za našich mladých let...
„Tak malí a už se zajímají o sex? Kam ten svět spěje! Přece není možné šestiletému dítěti vykládat, jak přišlo na svět, a desetiletému o rizicích pohlavního života. Ještě v sedmnácti má holka sedět doma a učit se, ne někde trajdat s kluky po nocích! To za našich časů nic takového nebývalo...“
Paměť je velmi nespolehlivá a velmi krátká. Člověk má sklony si minulost idealizovat a na své vlastní dětství a mládí vzpomínat jako na dobu, kdy všechno bylo lepší, slušnější, ale pak se to nějak se světem zvrtlo a od té doby jde morálka od deseti k pěti. Děti se však o sexuální oblast zajímají běžně a zajímaly se o ni vždycky. Neexistují děti nezkažené a zkažené. Zcela přirozeně se ptají na to, co je zajímá. Samotný sex je nemate, matou je neochotné odpovědi rodičů a jejich nepochopitelně pruderní postoj. Informovanost je však důležitá, protože každý z nás se se sexem dříve či později setká a bude k němu muset zaujmout nějaké stanovisko.
Pro generaci našich babiček byl sex takřka zakázanou oblastí. O sexu se nediskutovalo. Ve většině rodin vůbec, v osvícených pouze málo, a i tak se sdělovaly neúplné či notně upravené informace. Mnohé matky nedokázaly svým dcerám vysvětlit dokonce ani to, co je to menstruace a co pro jejich život pravidelná měsíční perioda znamená. Moje babička kupříkladu neměla ani tušení, proč její manžel používá při sexu tu „divnou věc“.
Když ve svých devětadvaceti vstupovala do manželství, byla přesvědčená, že po milování musí přijít do jiného stavu. Přestože je velmi vzdělaná žena a ještě ve svých devadesáti čtyřech letech čte filozofické traktáty nebo Tolkienova Pána prstenů, oblast sexu pro ni byla skoro po celý život velkou neznámou. Až v posledních letech, kdy spolu s mojí maminkou sledují občas současné filmy, zjišťuje, co všechno jí uniklo. Tu „divnou věc“ na dědečkově přirození objevila náhodou (slušná a nezkušená žena by se na jeho intimní partie přece nikdy nepodívala, natož aby na ně sahala) a dlouho si myslela, že je to něco, co je k „tomu“ nezbytné. Že to byl kondom, který měl zabránit početí, se dozvěděla až po mnoha letech.
