Může si člověk bolest odmyslet?
Německá společnost pro léčbu bolesti si všimla, že psychika může do velké míry přispět k tomu, aby se problémy nedostaly do chronické fáze, kdy se ostraňují mnohem hůř. Bolest totiž vzniká také emocionálně. Ale jak může někdo ovládat příznaky nemoci? Poslouchá svoje tělo? Sleduje se? Při zacházení s bolestí jsou obzvlášť důležité následující faktory: optimistické zpracování negativních zážitků, lhostejnost a také důvěra ve vlastní schopnosti jednat pod extrémním tlakem. „Tyto mentální metody nazýváme fakírskými technikami,“ uvádí Gerhard Müller-Schwefe, prezident společnosti. „Hřebíky na fakírském lůžku sice skutečně jsou, ale nepůsobí bolest, protože se od ní fakír dokáže vnitřně odpoutat. To funguje přes aktivaci kontroly bolesti a také tréninkem všímavosti, kterým se člověk naučí ovládat vědomé řízení svého těla.“ Takové cvičení popisuje například jako duševní procházku, kdy člověk může jít a setrvat tam, kde se cítí obzvlášť dobře a zdravě, a ne tam, kde cítí bolest. Na zvládání bolesti existují dokonce zvláštní programy.
Co je důležité při stravování?
Specialistka na psycho-neuro-imunologii Hildegard Stenda z Mnichova je přesvědčená, že i jídlo hraje u poruch imunitního systému důležitou roli. Tělo totiž musí ve stravě zpracovávat čím dál víc nepřírodních, umělých a chemických látek, které se při trávení nemohou zcela rozložit, lidské tělo k tomu totiž nemá dostatečné prostředky. Tyto odpřírodněné látky se potom rozvádějí dále po organismu. Američtí vědci je dokonce nazývají falešnými hormony. Psychoneuroimunologové jsou dokonce přesvědčení o tom, že zfalšované informace mohou přispívat ke vzniku nemocí nebo mnohých psychických poruch. A naše orgány? Samozřejmě trpí. „Jsi to, co jíš.“ Tohle krédo platí pro samoléčivé síly obzvlášť hodně. Ale nemusí to končit ničím extrémním, jako třeba zákazem cukrovinek a jiných pochutin. „Kdo chce posílit své vnitřní síly, měl by jen obecně dávat pozor na to, co od sebe a svého těla očekává,“ říká Hildegard Stenda. A Gerhard Müller-Schwefe přitakává: „Rovnováha je důležitá. Jednoduše řečeno, dnes víme, že extrémně špatná strava může ve finále vést třeba až k těžkým depresím.“
