Ve spoustě případů oněch zaručených pravd jde jen a jen o mýty. Ty bohužel nejsou úplně neškodné, neboť budete-li se jich držet, můžete svému tělu celkem ublížit. Je tedy jen na vás, zda se budete zuby nehty držet babských povídaček, nebo si vezmete k srdci naše novodobé pravdy.
1. Pijte, co hrdlo ráčí
?Obzvláště během léta se to hemží doporučeními, kolik čeho máme vypít. Většinou se dozvíte, že čím více, tím lépe. Pokud nefáráte v dole nebo neděláte jinou namáhavou práci, při které se extrémně zapotíte, opravdu nemusíte mít místo žaludku rybník. Vaše tělo by si mělo bohatě vystačit s osmi sklenicemi vody, tedy zhruba se dvěma litry.
Podle Wendy Repovich z univerzity ve Washingtonu může vést neustálé dávání důrazu na pitný režim až k hysterii, kdy se člověk do sebe snaží dostat co nejvíce tekutin. Příliš mnoho vody ovšem může v těle v nejvážnějších případech způsobit sodíkovou nerovnováhu. Pokud pijete víc, než je obvyklé, není na škodu zajít k lékaři na testy diabetes. Přílišná žíznivost by mohla naznačovat onemocnění cukrovkou.
2. Tmavé pečivo je dietnější než bílé
?Kupujete si pouze tmavé pečivo a máte pocit, jak dietně se stravujete? Pokud se budeme bavit pouze o kaloriích, nejsou mezi světlým a tmavým pečivem žádné větší rozdíly. Nejnižší energetickou hodnotu má žitný chléb a graham s 930 kJ na 100 g. Na opačném konci je naopak světlá bageta s 1150 kJ na 100 g. Během diety (a nejen během ní) ovšem nemůžeme pouze počítat kalorie.
Důležitější jsou takzvané výživové hodnoty a tady tmavé pečivo jednoznačně vede. Zatímco z bílého pečiva dostanete do těla pouze prázdné kalorie, které brzy poznáte na velikosti oblečení, tmavé celozrnné pečivo je zdrojem vlákniny. Navíc poskytuje významné množství vitaminů a minerálních látek. Zapomenout nemůžeme ani na nízký glykemický index, a to především u žitné mouky.
