Ještě dříve než se po světě rozšířila koronavirová epidemie a s ní nezbytný home office, svět ve velkém poznal jiného strašáka - syndrom vyhoření. Zdaleka se s ním nepotkávají jen lidé z profesí jako jsou lékaři, učitelky nebo sociální pracovnice. Potkat může kohokoli a důvodem jeho vzniku není jen hodně práce. Jde spíše o to, že si tu práci neumíme správně uspořádat.
Co vlastně syndrom vyhoření je?
Světová zdravotnická organizace už v květnu roku 2019 přidala syndrom vyhoření na seznam oficiálních lékařských diagnóz. Projevuje se jako obrovské vyčerpání, nespavost, bolesti hlavy, nechuť vůči vlastní práci a pracovní neproduktivita.
V lepším případě pociťuje nemocný averzi vůči zaměstnání a není schopen ho vykonávat, v horším případě končí na psychiatrickém oddělení s absolutní apatií, domnělou ztrátou smyslu existence, depresemi, úzkostmi, agresivitou i poruchy paměti či pocity bezmoci a smutku.
Jak vzniká a proč je home office riziko?
Aspektů, které přiživují půdu pro syndrom vyhoření, napočítáme více. Začít můžeme u techniky, která nám umožňuje být na příjmu a v podstatě v kanceláři 24 hodin denně. Podstatným je dnešní životní styl, který jsme si vypracovali. V něm je obdivuhodný ten, kdo dělá přesčas, zvládne víc a je nonstop na příjmu.
Syndrom vyhoření se může zhoršovat během práce z domova. Zejména proto, že zatímco v kanceláři strávíme zhruba oněch osm hodin denně, doma se postupně vytrácejí hranice začátku a konce pracovní doby. Lidé nedopřejí tělu přestávky, změnu prostředí a přirozené rozptýlení. A zadělávají si na problém.
Situaci blíže vysvětluje psychoterapeutka Alison Stone: „I když zažíváte v kanceláři rušný den, občas strávíte pár minut nad popovídáním s kolegy, zasmějete se a to je velmi důležité pro podpoření naší nálady a uvolnění stresu. Právě tato socializace je pro předcházení syndromu vyhoření velmi důležitá a práce z domova nám ji neumožňuje.“
Abyste se syndromu vyhoření bránili, zapracujte na těchto maličkostech:
1. Plánování
Pokud jste milovníci diářů elektronických nebo papírových, zařaďte si do nich také prostor pro pauzu na oběd, procházku či krátké protažení. Můžete si nastavit upozornění na konec pracovní doby. Pak už jen zbývá ho poslechnout!
2. Sociální kontakt
Stýkejte se s lidmi - tak snadná by byla rada, kdyby právě po celém světě více jak jedna miliarda z nás nebyla pod přísnou karanténou. Pokud to jde, promluvte si se členy své domácnosti, uspořádejte večírek přes videohovor nebo si každý den naplánujte, že zavoláte některému svému známému či příteli.
Lidé se potřebují socializovat a tak velká izolace, která v dnešní době nastala, rozhodně není ničím, s čím bychom se měli smířit. Jen si budeme muset vystačit s telefony, počítačem a internetem.
3. Žádné rozptylování
Snažte se eliminovat možné rozptýlení. Ano, nikdo vás nevidí, ale to neznamená, že odběhnete k oblíbenému seriálu nebo poklízení sklepa po pár minutách od zapnutí počítače. Když si vyhradíte čas na práci a budete se ji opravdu věnovat, můžete potom s dobrým pocitem vstát a jít se věnovat volnočasovým aktivitám.
4. Hra na kancelář
Děti si rády hrají na školu, na obchod i na poštu, vy si během karantény můžete zahrát na kancelář. Pomůže to všem, kteří mají problém stanovit si hranice pro práci a odpočinek, když se oboje koná na stejném místě. Ráno se oblékněte podobně, jako kdybyste šla do práce, uvařte si kávu nebo čaj a prostě odejděte do místnosti, ve které máte pracovat. V náročných situacích psychologové doporučují zachovat si rutinní úkoly, které vás budou držet nad vodou.
Svůj nový přístup k práci z domu můžete přivítat už zítra. Odměnou vám bude efektivně využitý čas a také to nejdůležitější - prevence vzniku syndromu vyhoření a všech jeho nepříjemných průvodních znaků.
