Co je vlastně stres?
Stresem naše tělo reaguje a odpovídá na zvýšené fyzické, emocionální nebo intelektuální nároky. Zvyšuje se hladina kortizolu - stresového hormonu, který vzniká v nadledvinkách. Tělo jej vylučuje v situaci, kterou vyhodnotí jako stresovou.Vylučováním tohoto hormonu se vlastně brání. Příliš mnoho kortizolu ale zvyšuje krevní tlak a může poškodit srdeční a mozkové buňky.
Nárazový a krátkodobý stres
Stres si většinou spojujeme s negativními vlivy na zdraví. Někteří lidé ale pod stresem pracují lépe než bez nátlaku. Typickým příkladem jsou například prokrastinici, kteří své povinnosti odkládají na poslední možnou chvíli. Nakonec jsou ale schopni během šibeničního termínu zládnout práci, které se jiní věnovali dvakrát tak dlouho času.
Dlouhodobý stres
Tento druh tlaku již může u člověka zanechat negativní následky na zdraví, protože oslabuje naši imunitu, což vede ke spoustě nemocí. Patří sem například vředy na zažívacím traktu, bolest hlavy, riziko vzniku rakoviny, vysoký krevní tlak, infarkt a problémy se srdcem. Je-li naše tělo vystaveno stresu trvale, hormony nestačí bojovat proti stresovým situacím a celé tělo postupně slábne.
1. Rozpoznejte signály
Prvním a nejdůležitějším krokem je rozpoznat, kdy stres přichází. Varovným signálem je například napětí v ramenou a v krku. Hlava, krk a ramena jsou důležitá energetická centra v těle. Ve stresu jsme rozzlobení a napětí se začíná hromadit. Později se projevuje v podobě ztuhlého krku a ramen, tlakem v očích a někdy i vypadáváním vlasů.
