Úzkostná porucha má řadu typů (včetně např. fobií nebo panických stavů) a všechny jsou velmi nepříjemné. Mnohdy - se rozvíjí už od dětství, ale může být i důsledkem traumatického zážitku či nadměrného - stresu. Velmi často je doprovodným příznakem somatických onemocnění (zejména kardiovaskulárních a plicních chorob).
Působení je vzájemné – tyto zdravotní potíže úzkost vyvolávají a zároveň jsou jí zhoršovány. Často jde úzkostná porucha „ruku v ruce“ s depresemi a může se projevit i u jiných duševních nemocí.
Tělesné příznaky* Bušení srdce, bolest či tlak na prsou, zrychlený tep, svírání hrudníku, pocit dušení (neschopnost „popadnout dech“), stav „na omdlení“... * Zvýšené svalové napětí (s tím může souviset třeba také bolest hlavy od napětí šíjových svalů), křečovité stahy, záškuby, zatínání zubů... * Mravenčení v končetinách, návaly horka, nebo naopak zimnice, červenání, či naopak zblednutí, „husí kůže“, sucho v ústech, pocení... * Hučení nebo zvonění v uších, nejasné, popř. rozostřené vidění, mžitky před očima... * Bolesti břicha, pocit na zvracení, průjem nebo zácpa, plynatost, obtížné polykání, „těžký žaludek“... * Časté nucení na močení, poruchy menstruačního cyklu, snížení libida, potíže s erekcí... |
Dalším spouštěčem jsou závislosti – i tady platí, že jedno druhé zhoršuje. Lidé trpící úzkostnou poruchou mají zvýšený sklon zejména k nadměrné konzumaci alkoholu a léků. Ty jim totiž dokážou na kratičký čas ulevit. Jenže vzápětí bohužel jejich stav naopak zhorší.
Pandemie nové infekční nemoci i opatření, jež ji doprovázejí, mohou u disponovaných jedinců odstartovat rozvoj úzkostné poruchy a u lidí, kteří jí trpěli už dřív, stav ještě zhoršit. Proto je právě v této době důležité věnovat zvýšenou pozornost svému psychickému stavu.
Nestyďte se
Léčení závažných úzkostných poruch patří do rukou psychiatra.
Možností terapie je řada, většinou se kombinují farmakologické a nefarmakologické metody. To však opravdu rozhoduje specializovaný lékař, na něhož se nestyďte obrátit (popř. k němu dovést své blízké).
Mírnějších úzkostí, které jsou přechodného rázu, se můžete zkusit zbavit sami, popř. za pomoci psychologa.
Prevencí jejich vzniku je důsledná k komplexní péče o duševní hygienu a dostatek pohybu.
Bolí nejen duše
Úzkost je nepříjemná nejen psychicky, způsobuje i tělesné obtíže, které v postiženém vyvolají dojem, že ještě ke všemu trpí nějakou vážnou chorobou (třeba že má infarkt).
To obvykle není pravda, ale stav to jenom zhorší. Proto je dobré vědět, co všechno dokáže úzkost v těle natropit. Některou z metod „uvolnění“ pak dosáhnete zlepšení i fyzického stavu.
Od potíží ulevíPOHYB – stačí poměrně krátká rozcvička, ale nejlepší je jóga. VZDUCH A SVĚTLO – jděte ven nebo aspoň na balkon, projděte se tam, nadechněte se, protáhněte... MEDITAČNÍ CVIČENÍ – osvojte si některé jednoduché metody najdete na internetu v knihách), které lze v případě potřeby ihned aplikovat. POSLECH HUDBY – zavřete oči a pusťte si něco uklidňujícího, příjemného (podle vědeckých studií skvěle funguje Mozart!). |
