Všechno bychom to měli mít vyvážené: zdravé sebevědomí, zdravou sebeúctu i pud sebezáchovy tak akorát. K tomu zdravou sebekázeň, přiměřenou sebestřednost a sebeobětování také v normě. Pak prý budeme šťastní.
Vydržet se sebou
Psycholog Slavomil Hubálek říkával, že v životě jde hlavně o to, zvládnout to sám se sebou, ostatní se už poddá. Měl pravdu. Když máme správně nastavené sebevědomí, tedy vědomí sama sebe, pak máme většinou i zdravou sebedůvěru, nepropadáme přehnané sebelítosti, netrpíme nezdravou sebestředností, tedy nemáme přebujelé ego.
Máme naopak poměrně slušnou sebekázeň a chováme se sebezáchovně. Umíme pracovat se sebereflexí, není nám tedy proti srsti přiznávat si různé pocity, ale i slabosti, rezervy, přání a tužby. Sebepoznávání pro nás není trauma, ale výzva, jak si udělat život ještě hezčí. Tohle všechno víme, ale nejtěžší je to vyladit.
Rodičovské větičky
Sebevědomí, či spíš to, jak s ním budeme umět během života pracovat, se nastaví už v dětství. Záleží na tom, jak nás vnímali rodiče, sourozenci a příbuzní. Někdy není ani třeba pronášet nějaké závěry typu: „Naše dítě je geniální...“ nebo „Toho parchanta nám byl čert dlužnej!“ Děti umí vnímat všechny impulzy.
Konečně se v rodině po dvou dcerách narodil chlapeček a pro rodiče se stal domácím bůžkem? Dvě starší dívky to velmi dobře cítí a zařizují se podle toho. K porušení sebevědomí přispívají i přehnané požadavky na potomky, srovnávání s jinými vrstevníky a spolužáky. Kolikrát jsme slyšeli věty typu: „A Mařenka měla taky z písemky trojku?!“
Podepsat se může rovněž škola, učitelé, spolužáci. I když doma dětské sebevědomí netrpí, ve školní třídě tomu může být jinak a rodiče o tom nemusí ani vědět.
Práce na celý život
Zdravé sebevědomí a s ním související sebeúcta, sebereflexe a tak dále nejsou ale vybudované jednou provždy. S pošramoceným egem z dětství či období dospívání se dá pracovat, třeba za pomoci zkušených terapeutů. Naopak i dobře nastavené ego může během let utrpět různými životními otřesy.
Důležitou roli hraje také sebeláska. „Tohle slovo ovšem považuje spousta lidí skoro za sprosté. Sebeláska se považuje za něco hanebného a je pravda, že ta nezdravá plodí egoisty,“ mínil doktor Hubálek.
Zároveň upozorňoval, že mít zdravě rád sám sebe, tedy dávat sám sobě dostatek lásky, je základ. Podepisoval se pod tvrzení, že není dost dobře možné zdravě milovat ostatní, když sám sebe nezdravě nenávidím.
Jedineční, originální, sví
K udržení zdravých „sebe“ může pomoci to, že si budeme nejen často opakovat, že se máme rádi, ale taky si uvědomíme fakt, že náš život a my s ním jsme naprosto jedineční. Nikdo takový jako my tady zatím po světě ještě nechodil! Musíme samozřejmě dodržovat určitá pravidla a normy a brát ohledy na ostatní, zároveň bychom měli ale ctít i svoji originalitu.
9 pravidel sebevědomé ženy |
Ten, kdo má zdravá „sebe“, snadněji podporuje svoje klady, pracuje s dobrými rysy povahy, aniž by zpychl z úspěchů, a zároveň umí nakládat se zápory. Nehroutí se z toho, když poznává, jaký doopravdy je, ale snaží se s tím něco udělat.
Snadno se to říká, hůř provádí. Někomu pomáhá uvědomit si každý den před spaním, co se mu povedlo, a co ne. Někdo raději promluví ke svému obrazu v zrcadle: „Mám tě ráda. A s tím přejídáním něco uděláme. Neboj se a věř si.“
