Většině z nás přijde naprosto přirozené, že den co den mučíme své nohy uvnitř bot, kde mají jen velmi omezenou možnost pohybu.
Představte si dlouhé hodiny strávené v těsném korzetu. Jak byste se asi cítili? Nemohli byste volně dýchat a vnitřnosti byste měli jako ve svěráku. Zkrátka nic, o co by člověk stál.
Tak nějak podobně se cítí celé dny i naše nohy. Důsledkem pak často bývá zborcená klenba, vbočené palce nebo bolesti zad. Přitom stačí docela málo, aby byly opět zdravé.
Následujte svou přirozenost
Stačí je jen správně používat, to znamená k účelu, k němuž byly stvořeny, což je chůze naboso, a v terénu, který je jim předurčen a jímž je přírodní povrch.
Obecně platí, že zdravé nohy rovná se zdravé tělo. Důvodem není jen to, že znovu zapojíte svaly, které se v botách neměly šanci projevit.
Jak asi víte, na chodidlech se nachází obrovské množství reflexních bodů, které jsou pomyslnými energetickými drahami (neboli meridiány) propojeny s konkrétními orgány.
Při bosé procházce si zároveň dopřáváte důkladnou akupresurní masáž, čímž zásobujete své tělo vitální energií.
Těmhle mýtům nevěřte
|
Začněte úvodním otužováním
Pokud jste chůzi naboso ještě nikdy dříve nezkoušela, začněte zvolna a opatrně. Nohy, které se celý život mačkaly v botách, se musí nejdřív trochu otrkat.
Než se vydáte na výšlap do terénu, dejte si pár úvodních otužovacích lekcí na zahradě, travnatém hřišti, v parku nebo třeba na pláži, abyste si zvykla. A hlavně odbourala všechny zbytečné strachy.
Divila byste se, kolik lidí se bojí došlápnout na celou plosku chodidla a tím (v přeneseném slova smyslu) vložit svou důvěru v okolní svět.
Možné kontraindikacePřestože je chůze naboso velmi zdravá, nebude vhodná úplně pro každého. Pokud například trpíte problémy s klouby (kolenní, kyčelní) nebo páteří, poraďte se předem se svým lékařem. Velmi opatrní by měli být i diabetici, u kterých se může vyskytovat neuropatie (postižení nervů dolních končetin, projevující se brněním a sníženou citlivostí). |
Váháte? Zvolte kompromis
Jestli nad tím stále ještě váháte, vyřešte to prozatímním kompromisem a pořiďte si barefootovou obuv. Speciální „bosobotky“ mají velmi tenkou podrážku, jsou nádherně ohebné, nemají vůbec podpatek, klínek ani tvarovanou stélku (takže nožní klenba může při chůzi krásně pracovat) a prstům skýtají tolik prostoru, kolik je třeba, abyste se v nich cítila volně a nedocházelo k žádným deformacím.
Stejně jako u chůze naboso, také zde platí, že barefootovou obuv byste měla používat pouze na měkkých přírodních površích (asfaltová cesta, i když je pokrytá listím a říká se jí běžecká stezka, do této kategorie rozhodně nepatří).
Vyzkoušejte bosé chodníčky
Oblíbeným trendem se v posledních letech staly speciální stezky určené pro vnímání okolního světa právě prostřednictvím bosých chodidel. Na těchto bosých chodníčcích se budete procházet po šiškách, oblázcích, kouskách suché kůry, štěrku, jehličí, ale můžete si také vyzkoušet, jaké to je zanořit nožky do hebkého čvachtavého bahýnka nebo studeného horského potůčku. V České republice je v současné době bezmála padesát takových stezek (aktuální seznam najdete na Bosaturistika.cz ).
Domácí zážitková stezkaMáte-li k dispozici dost místa, nebude problém vytvořit si vlastní bosou stezku. Měla by být široká 0,75 až 1 m a jednotlivá pole by měla být dlouhá aspoň 1,5 m. Povrchovou zeminu stačí odkopat do hloubky 10 cm. Do takto připraveného prostoru položte černou mulčovací fólii, abyste zabránili prorůstání plevele. Okraje stezky je vhodné oddělit obrubníky (plastovými, dřevěnými, kamennými nebo betonovými). Pole na začátku stezky vyplňte spíš jemnějším přírodním materiálem, aby to pro vás nebyl šok hned od prvního došlápnutí. Vhodný je písek, drobné oblázky, suché fazole, jemný štěrk, hladké dřevěné příčky z půlkulatiny, jehličí apod. Obtížnější terény (žaludy, bukvice, šišky) by měly být kratší a měl by po nich následovat příjemný terén, aby si tam chodidla mohla odpočinout. Nejde totiž o povyražení pro masochisticky laděné jedince, nýbrž o příjemný druh relaxace. |