Rozchody zkrátka bolí
Má-li být vztah partnerstvím, nejen tahanicí o moc a cáry energie, člověk nemůže partnerovi přikazovat, s kým se smí a s kým se nesmí vídat. Nemůže ho kontrolovat. Nemůže ho udržet u sebe násilím, ať už fyzickým nebo psychickým. Je to pod úrověň obou stran. V našem případě bylo vše pochopeno bez zbytečných slov. Ona pochopila, že on se zamiloval. A že se k ní nevrátí, protože má jinou. Že tyhle věci se nedají vymňoukat, ani vydupat. Já pochopila, jak moc je mu jí líto a jak ji má rád jako člověka, ale nemůže se k ní vrátit, protože chce být teď se mnou. Ostatně taky jsem to jednomu klukovi udělala. Byl tak hodný, ale prostě jsem ho nemilovala dost na to, abychom mohli být partneři...
Časem si to sedlo úplně. Ona si našla nového muže, já a Vlado jsme se rozvedli. A zůstali přáteli. Dokonce všichni tři. Když touto změnou situace „vyšuměly“ sexuální majetnické softwary a zůstali jen tři lidé, najednou se mezi námi otevřelo úplně jiné pole. Přátelské veskrze. Maja má opravdu grácii, styl, inteligenci a je velmi šikovná, zábavná a inspirativní. Možná i já pro ni. A Vlado má novou ženu. Mladičkou. Asi to chudinka chvíli nebude mít jednoduché – přece jen vyvdala dvě pořádně vlivné bývalky. Na druhé straně má i velké štěstí. Nejsou totiž krvežíznivé a to opravdu poslední, co by je zajímalo, je její muž zpátky po jejich boku...
Jiná situace
Každopádně je pochopitelné, že ne vždy může být jeho bývalá partnerka tak fajn, jako byla v mém případě Maja. Může být podobná spíš mně na samém počátku příběhu. Naštvaná. Zoufalá. Žárlivá. Může ho chtít zpátky, a tím pádem vás pořádně nenávidět. A otravovat vám život i vztah. Může mu neustále psát, někam ho tahat, volat. A partner, který se ještě přes rozchod s ní vnitřně doopravdy nepřenesl, bude reagovat. Bude jí podléhat. Bude vás s ní více či méně nápadně srovnávat, bude vyprávět historky co ona…
Vy s ní – chtě nechtě – budete konfrontována. Důležité je nepropadat v takových chvílích panice ani mindrákům. Většina z nás má spíš tendenci sama sebe podceňovat než nadceňovat. Automaticky nám na mysli vytanou pochyby a sama sebe s ní začneme srovnávat. A vidíme tisíc důvodů, proč je ona dokonalá a my ne. Vězte, že to tak s největší pravděpodobností vůbec není. Pod závojem obav a nesebedůvěry totiž nejste schopná vidět její chyby. Kdybyste ji poznala blíž, možná to nebude bohyně jako z bájných pověstí. Spíš zjistíte, že je to žena jako vy, s pozitivy, normálnostmi i negativy.
Když vám podobné situace ve vztahu vadí, řešte je. Že partner stále mluví o své bývalé lásce, může znamenat ledacos. Možná se ještě nesrovnal s rozchodem. Pak by to chtělo celou záležitost dočistit. Možná, že si vás potřebuje k sobě více zavázat či vás mít trochu jinou (i když to nezkouší zrovna šikovně). Možná disponuje menší vztahovou citlivostí (nemusí ani tušit, jak moc se vás to dotýká) a možná zaujímá postoj, že dobrý partnerský vztah unese vše, včetně minulých tajemství. Jak by asi podobné chování přijímal od vás? Jsou partneři, kteří se tím, jak mluví o svých ex, nenápadně chvástají nebo si zvyšují ve vašich očích kredit. Nezřídkakdy je v tom i zrnko podvědomé pomsty. Parter vidí, že vás řeči o bývalých přítelkyních trápí, a možná vyvolává žárlivost, a tak naschvál „přilévá oleje do ohně“, aniž by sám tušil, že se za tím skrývá něco, o čem s vámi nedokáže otevřeně promluvit. Nuance jsou jemné a vždy to chce jediné – upřímnost.
