Na tuto myšlenku mne přivedla má kamarádka Eva, hezká, milá, inteligentní, vtipná a slušně vydělávající třicátnice. Tedy žádná bezcitná dračice, kterou zajímá jen kariéra (dokonce ji baví vařit!) a která má přehnané nároky na partnera. Jenže Eva je už tři roky sama a pomalu ztrácí naději, že tomu bude jinak. Po lahvi vína, kdy jsem už nemohla snést všechny její stesky, jsem se rozhodla, že ji seznámím s některým ze svých svobodných kamarádů. S přibývajícím počtem sklenic mě postupně napadli čtyři z nich, kteří by přicházeli v úvahu (docela hezcí, docela samostatní, docela pracovití...) a druhý den jsem se s lehkou bolestí hlavy pustila do rozesílání smsek. Dva mě rovnou poslali do háje, jeden si nechal čas na rozmyšlenou tak dlouhý, že si to rozmýšlí ještě dnes, ale u čtvrtého jsem měla štěstí. Milan, šestatřicetiletý obchodní ředitel jedné firmy, bude pro Evu, úspěšnou manažerku, určitě tím pravým, říkala jsem si.
A opravdu. První večer to mezi nimi zajiskřilo, druhý spolu skončili v posteli. A po týdnu jí Milan oznámil, že je mu líto, ale že je konec, protože se do ní nezamiloval. Hned poté, co mi to Eva odbrečela do telefonu, jsem volala Milanovi, cože se jako děje. „Když je člověku dvacet, jde do vztahů po hlavě, začne si i s ženou, která mu moc nevyhovuje. Ale já už jsem prostě rozumný, chci jen tu pravou. A když ji nenajdu, tak radši zůstanu starým mládencem,“ řekl mi rázně. A já to v tu ránu pochopila. Je to nový fenomén dneška – muži, kteří se už krátce po třicátých narozeninách stanou starými mládenci. Proč ne? Biologické hodiny je netlačí, zábavy najdou vždy dost a sex se dá taky nějak vyřešit. A tak my ženy zkrátka na cestě za láskou musíme čelit nejen mužům, které bychom rozhodně nechtěly (zoufalcům), ale také těm, které bychom chtěly, ale...
Na další straně je hned několik jejich typů:
1. Věčně hledající
Muž, který touží jen po jediné ženě. Neexistující. Musí mít tvář a tělo sedmnáctileté bohyně (celulitida? ani nápad!) a mozek třicetileté, životními zkušenostmi otužilé a moudré ženy. Měla by mít doktorát jak z počítačových věd, tak francouzské a japonské kuchyně a dokonale ovládat tantru. A že můj kamarád Milan není takový jediný, jsem pochopila, když jsem si povídala s třiatřicetiletým spolumajitelem seznamovací agentury. I když jsem v souvislosti s jeho profesí čekala u něj jakousi řekněme psychologicky-vztahovou gramotnost, onen muž je také už pár let sám. A přestože se několikrát za měsíc potká, jak sám uznává, s řadou sympatických a zajímavých žen, žádná prostě není přesně taková, jakou by si on přál. „Vím, že mám hodně vysoké nároky. Ale já prostě nikam nespěchám. Můj život se mi líbí, milenku si taky, když chci, najdu a nemám zatím vlastně žádný důvod své přesvědčení změnit,“ řekl mi.
Kdy přestane být starým mládencem: Asi jedině, až zestárne, rozhlédne se kolem a zjistí, že všichni jeho přátelé už mají rodiny a jiné zájmy, než s ním chodit po barech a za sportem.
2. Osamělý bojovník
Znáte ty dobrodružné filmy, kdy přijede ‚rytíř‘ do vesnice, kterou zachrání, stejně tak jako ztepilou dívku, která je pro něj jako stvořená... Svatba, a dokud neumřeli, žijí spolu šťastně až dodnes? Ne, ubrečená dívka mu promáčeným kapesníčkem mává na další cestu, na které on zase zachrání nějakou vesnici, potká ztepilou dívku a celý příběh se bude opakovat... Tohle není jenom film, takoví muži chodí mezi námi. Třeba můj známý, charismatický Luboš. Je bez partnerky ještě ve svých 43 letech, vypadá, pravda, o 8 let mladší a tráví život cestováním po světě, hledáním ‚smyslu života‘, který zatím nenašel ani v Nepálu, ani v Indii, ani v Jeruzalému... Ale on někde možná bude, že? Tak proč se nechat spoutat ženou, která by si asi přála jednou zůstat na čas na jednom místě.
Kdy přestane být starým mládencem: Až zasáhne ‚vyšší moc‘. Osamělý bojovník spadne ze skály, nakazí se šílenou exotickou nemocí, kvůli čemuž se bude muset vzdát svého kočovného života. A když k tomu potká sympatickou a zdatnou ošetřovatelku...
3. Životní pesimista
Ženy ho podvedly, zradily a on už to zažít nikdy nechce. Tak jako Martin (34). Měl dvě vážné známosti a obě podobný scénář – jeho přítelkyně skončila po několika letech na radnici ne s ním, ale s jedním z jeho kamarádů. Martin se před pěti lety rozhodl, že už štěstí pokoušet nebude a zůstane sám. Radši tráví čas se svými kamarády, psem a o víkendech jezdí do lesa na vandry, kde je vyšší pravděpodobnost, že ze země vyryje lanýže, než že potká nějakou další pokušitelku.
Kdy přestane být starým mládencem: Až potká rozumnou a trpělivou ženu, která převezme otěže vztahu do vlastních rukou. Musí to ale být nesmírně moudrá žena, která dokáže narovnat jeho pokroucené sebevědomí (chválit, chválit, chválit...) a přesvědčí ho, že láska existuje, a to i pro něj.
4. Pohodlný samorost
Pětatřicetiletý Adam by ženu docela rád. Ostatně, s ženami to taky umí, je hezký, inteligentní, milý, vtipný, gentleman... Jenže, každá žena, kterou na svou příjemnou povahu a vzhled získal, to prostě po pár týdnech s ním jednoduše řečeno ‚zabalila‘. Adam si totiž žije svůj život svobodného mládence se vším všudy a jaksi ho nehodlá změnit. A do jeho plánu pohodičky s kamarády, malého nehezkého bytu, ve kterém žije, protože je levný a po babičce (a tím pádem ho nic nenutí zase tolik pracovat), neustálých výletů za sportem a zábavou do (samozřejmě) mužské společnosti, brouzdání po netu, čtení knížek... se prostě žena jaksi nehodí. Ona by přece chtěla větší a hezčí byt (který ale nechce táhnout finančně, stejně jako celý život, sama), aspoň některý víkend strávený společně a netrpěla by mu taky neustálé ranní návraty z baru. A tak mu prostě zatím každá utekla. Adamovi je to líto, ale asi ne tolik, aby to změnil.
Kdy přestane být starým mládencem: Vzhledem k tomu, že tento typ muže není synonymem necity bez charakteru, je možné, že se staromládeneckého života vzdá, když s ním nějaká žena otěhotní. Dítě bude zkrátka dost pádný argument, aby svůj život přehodnotil. Jenže, chce to prostě ženu, která se nebojí (hodně) riskovat.
5. Nepřístupně plachý
Tento muž klame tělem. Sám není proto, že by sám chtěl být, ale proto, že to prostě jinak neumí. Může působit sebevědomě a odtažitě, o ženy se (zdá se) vůbec nezajímá jinak než jako o kamarádky, a když se o něj nějaká začne pokoušet, odradí ji jeho (i když třeba přátelský) chlad. Jenže to jsou jenom mimikry, kterými zakrývá svou plachost. A pozor! Plachost, kterou má jen při seznamování se ženami! Neznamená to, že jde o ňoumu nebo o zoufalce, že si v praktickém životě i v partnerském vztahu neví rady, že se nechá stále vodit za ručičku! Vidím to na svém kamarádovi Petrovi, inteligentním a sympatickém pětatřicátníkovi. Není to zrovna lev salonů a netahá vtipy z rukávu, ale když po několika letech samoty potkal mou trošku ráznější kamarádku Lindu, všichni jsme s údivem sledovali jeho proměnu. (A hádejte, kdo v jejich domácnosti velí? Ne, Linda to není!)
Kdy přestane být starým mládencem: Až potká ženu, která rozpozná jeho kvality, nenechá se jen tak odradit a bude mít dost trpělivosti. Ale pozor! Vzhledem k tomu, že to skutečně není žádný zoufalec, nebude chtít úplně každou! I on má své představy o partnerce. Ale to je přece fajn vědět, zvláště pro tu, které se ho podaří získat.
