Nahatý chlap, pokud zrovna nemáte na mysli vtělení řeckého boha, je vlastně legrační.

Když mi bylo asi sedm, oslovil mě a kamaráda Müllera ve sprchách bazénu na pražském Výstavišti herec Ilja Racek. „Tak co, kluci, dneska je ta voda nějak studená, co?“ Byli jsme moc vykulení a blbí, než abychom celebritě dokázali rozumně odpovědět, takže jsme jen zírali. Z pohledu na nahý vytrčený pupek jsem vyvodil několik závěrů:

1. Když důstojného muže svléknete z obleku, dostanete ve většině případů divného neforemného tvora.

2. Nahota částečně maže společenské rozdíly: Demel, Müller a Racek byli v tu chvíli prostě tři plavci, kteří by si mohli uvolněně popovídat o teplotě vody (kdyby první dva konverzačně neselhali).

3. Takhle budu jednou vypadat.

4. Atletická a souměrná nahota mého otce s rovnoměrně zachlupaceným hrudníkem je víceméně výjimka.

5. Ženy jsou záhadné bytosti. Co se jim na tomhle vlastně líbí?



Podezření obsažené v posledním závěru se mi pak mnohokrát potvrdilo. Od několika žen jsem časem slyšel různě obalené výroky s jediným obsahem: Nahatý chlap, pokud zrovna nemáte na mysli vtělení řeckého boha, je vlastně legrační. No, možná. Jenže když od dětství porovnáváte naháče stejného pohlaví se sebou samým, na smích nemáte náladu.


  9:14,  aktualizováno  31. března 2019 13:28