Dalším „nebezpečným“ údobím je pro ženu těhotenství a několik dalších měsíců po porodu. Prudce klesají hladiny estrogenu a progesteronu, které byly během gravidity poměrně zvýšené. Až polovina prvorodiček má první týden po narození potomka poporodní depresi. Psychicky labilní období, několik měsíců, pak zůstane zhruba patnácti procentům z nich. Maminky mohou trpět úzkostí, obavami o dítě, sebeobviňováním, únavou, nebo naopak neschopností usnout, podrážděností.
Jestliže stav graduje v hluboké trauma, může vše skončit i sebevraždou. Ideální léčbou při mírnějších formách je odpočinek, pomoc rodiny a případná psychoterapie. Rozhodně se nebojte o svých pocitech mluvit. Tam, kde lékaři nasadí antidepresiva, není překážkou ani kojení. Do mateřského mléka přechází jen naprosté minimum léčiva. To, že po porodu možná nebude vše úplně v pořádku, poznáte již během těhotenství. Rizikovým faktorem jsou problémy s plodností, rodinná anamnéza, neúplná rodina, potíže s financemi nebo věk ženy.
Mezi zásadní zlomy v životě ženy určitě patří i menopauza. Ke slovu se dostávají nejen nejrůznější hrátky hormonů, ale často i situace v rodině. Děti odejdou z domu, vztah s partnerem vychládá, žena cítí nepopsatelný vnitřní smutek… Ideální variantou pro deprese v tomto období života je tedy nejen polykání antidepresiv, ale především konzultace s psychology.
