Proti gustu žádný dišputát, říká se. Nemělo by proto smysl dohadovat se, proč jednomu chutná něco, z čeho se druhému naopak dělá nevolno. Jídlo jako takové už je ovšem jiná kapitola. Vezměme si například psy. Zatímco v naší civilizaci jsou rozmazlovanými domácími mazlíčky, v Asii vám je klidně naservírují na talíř. Proč to tak je? Americká psycholožka Melanie Joy ve své knize Proč milujeme psy, jíme prasata a oblékáme si krávy píše o takzvaném karnismu – víře, která nám vštěpuje, abychom jedli jen určité druhy zvířat a jiné naopak nechali klidně žít. Jak to ale s masem doopravdy je? Je pro nás skutečně tak důležité?
Vždyť dřív si ho lidé mohli dopřát jen o svátcích nebo když byla zrovna zabíjačka. Jinak si museli vystačit s chlebem, mlékem a zeleninou, kterou si sami vypěstovali. A neměli pocit, že jim něco chybí. Dnes si však dáváme maso i několikrát denně. Jsou ale vegetariáni zdravější? Podle mnoha studií tomu tak skutečně je. Souvisí to ale spíš s tím, že o sebe celkově víc dbají. Většinou také častěji sportují. Stejně tak, jako se stravování a odmítání masa stávají stále častějšími společenskými tématy, přiostřují se i diskuze s ním spojené. Jedni si připadají manipulovaní masnou lobby, druzí zase jako oběť ekoteroristů. Je tedy na místě předložit pár faktů.
Kdy a proč jsme začali jíst sýry?
Odborníci předpokládají, že už zhruba před 11 tisíci lety vyvinuli lidé na Středním východě metodu, jak fermentovat mléko, a vytvořit tak stravitelnější sýr nebo jogurt. Tím se z lovců a sběračů stali pastýři, kteří chovají zvířata, aby měli co jíst. Čerstvé kravské nebo ovčí mléko pít nemohli, měli po něm zažívací potíže, většina totiž trpěla laktózovou intolerancí. V průběhu tisíciletí se ale geny lidí začaly měnit a díky tomu bylo už asi před sedmi a půl tisíci lety lidské tělo schopné laktózu trávit. Rolníci, kteří díky těmto změnám mohli pít mléko bez problémů, byli ve výhodě, při špatné sklizni měli výživnou alternativu.
