Mýt, či nemýt?
Voda pokožce nejen dává, ale také jí bere. Tím, jak se z kůže odpařuje, s ní mizí i přirozený maz. Pleť je ve výsledku obnaženější a hůře se brání útokům znečištění, volných radikálů i UV záření. Teoreticky platí, že pokud je voda dokonale čistá a čerpaná přímo z pramene, nemůže po jejím zásahu vaše kůže trpět.
S nadsázkou by se dalo říct, že abyste měla pleť zářící zdravím jen díky vodě, musela byste utratit půl výplaty za palety s vřídlovou, ledovcovou nebo termální vodou. H2O z hlubinných pramenů vaší pokožce rozhodně prospěje, protože je bohatá na soli, minerální látky, jod či oxid uhličitý, které umějí kůži hojit.
Termální voda navíc obsahuje draslík, selen, křemík a mangan, což jsou antiseptické a antioxidační složky, které pokožku potáhnou lehkým zjemňujícím filmem a díky němu zklidní její podráždění. Navíc u nich nehrozí, že by byly kontaminované léky a hormony.
Kosmetické značky Avene, Vichy, La Roche-Posay nebo třeba Uriage spoléhají na vlastní zdroje termálních vod, jejichž vlastnosti kontrolují v laboratořích. Díky tomu pak tihle výrobci nemusejí do přípravků přidávat další složky a sterilizátory. Nebo vás napadlo, že si k mytí pleti začnete kupovat balenou vodu z hypermarketů? Pravda je taková, že klasické vody v PET lahvích mívají často horší kvalitu než voda ve vaší koupelně, takže nemá smysl za ně z hlediska očisty utrácet.
A co víc – k výrobě plastových lahví se používá bisfenol A, který vzniká chemickou reakcí fenolu s acetonem, což může mít dlouhodobý škodlivý vliv na vaše zdraví. Když k tomu ještě připočtete hromady spotřebovaného materiálu, který končí na skládce, rozhodně stojí za to položit si otázku, jakým způsobem s vodou hospodaříte.
